První dokument tohoto druhu vznikal pomocí vzpomínek pamětníků a vyprávění historiků. Diváci nahlédnou do židovských příběhů, které sahají až do 10. století a končí rokem 1945. "Rád bych seznámil širokou veřejnost s tradicemi a životem židovských obyvatel jak na Šumavě, tak v Bavorském lese a přiblížil jejich vzájemné soužití s Čechy a Němci," uvedl režisér a scenárista Zdeněk Flídr.
Filmaři se pokusili zmapovat například i středověký masakr v září 1338 ve Straubingu a o pár let později v Pasově. "Václav Diviš z Horské synagogy v Hartmanicích nás seznámil s dalšími smutnými událostmi z března 1866 v Sušici. Vyprávění Simony Kotlárové nás zase zavedlo do ledna 1919, kdy hladové bouře ve Strakonicích přerostly v drancování židovských obchodů," naznačil Flídr.
Režisérem dokumentu o Židech na Šumavě je Zdeněk Flídr. Foto: Josef Štemberk
Jednou z nejsilnějších částí dokumentu bude putování po trase takzvaného Volarského pochodu smrti. Ten vyrazil 13. dubna 1945 z koncentračního tábora Helmbrechts a skončil 5. května ve Volarech a o den později v Husinci u Prachatic. "Na 1 300 převážně židovských žen z Polska, Ukrajiny, Haliče a Německa vyšlo za doprovodu ozbrojených dozorců SS. Do Volar a Husince jich dorazilo ani ne 150. Ve Volarech je pochováno 94 z nich," přiblížil Flídr.
Na natáčení filmu spolupracovala také správa šumavského parku. "Krajina se za více než 65 let od druhé světové války značně změnila. Přesto je stále řada míst, která dokládají, že tudy smutný pochod na konci války procházel," řekl Josef Štemberk, vedoucí oddělení vztahů s veřejností.
