Místem, kam většina cestovatelů zamíří hned na začátku, je ikonický Ponte Dom Luís I. Železný most, vysoký 172 metrů, najdete snad na všech pohlednicích z Portugalska. Má dvě patra, přičemž o to spodní se chodci dělí s auty a o to horní s metrem, jež ale mnohem víc připomíná naše tramvaje a jezdí z valné části po povrchu.
Z mostu je nádherný výhled na řeku Douro, na všech pět dalších mostů, které se tu přes ní klenou, na oba její strmé břehy poseté vysokými úzkými domy s červenými střechami, jež působí jako by je tu někdo nahodile rozsypal, a také na všechny „povinné“ portské zastávky.
Modrá, bílá a zlatá
Patří k nim katedrála Sé do Porto, kostel Kleriků (Igreja dos Clérigos) s nepřehlédnutelnou 75 metrů vysokou věží, z jejíhož vrcholu dohlédnete až k oceánu, knihkupectví Livraria Lello s ohromujícím secesním interiérem, který byl údajně předobrazem knihkupectví Krucánky a kaňoury, kam si pro učebnice chodil Harry Potter, či nádraží Sao Bento zdobené víc než 20 tisíci modro-bílými kachlíky azulejos. S těmi se tu setkáte ještě mockrát – zdobí obytné domy, školy, obchody… a snad každý svatostánek ve městě. Vynikají mezi nimi dvojkostel Igreja do Carmo a Igreja dos Carmelitas a barokní Igreja de Santo Ildefonso, na jehož průčelí jsou výjevy ze života patrona na 11 tisících kachlích.
Pokud budete mít na Porto víc než jeden den, udělejte si čas na bývalý burzovní palác Palácio da Bolsa. Jeho návštěva je možná pouze s průvodcem a v hlavní sezoně se určitě vyplatí nákup vstupenek předem přes internet. Vrcholem zhruba hodinové prohlídky je Arabský sál inspirovaný Alhambrou, k jehož výzdobě bylo použito 20 kilogramů lístkového zlata.
Co je to ale proti sousednímu kostelu Igreja de Sao Francisco! Ve zvenčí nenápadném chrámu to totiž vypadá jako ve zlatém dole. Na pozlacení dřevěné rokokové výzdoby padlo neuvěřitelných 210 kilogramů zlata. Pod kostelem se nachází katakomby, v nichž je podle odhadů pohřbeno na 30 tisíc těl. Z prostranství před kostelem je nádherný výhled.
Burza i kostel svatého Františka leží ve čtvrti Ribeira, která je nádherně pitoreskní, ale také plná turistů, a to v kteroukoli denní i noční dobu. Přesto se vyplatí sem zajít, nikam nespěchat, občas posedět, pojíst a prostě jen tak být. Najdete tu nepřeberné množství barů, restaurací, taneční klubů, ale i tradiční rodinných hospůdek, ty se ale skrývají spíše v postranní uličkách.
Bez vína to nejde
Ponte Dom Luís I spojuje původní Porto s městečkem Vila Nova de Gaia. To je dnes součástí portské aglomerace a je domovem snad všech vinařství z oblasti řeky Douro. Ty zde nabízejí slavné portské – tedy fortifikované víno, jehož ochutnávka je tu povinná. Degustační sety zahrnují zpravidla tři až pět vzorků a vyplatí se nezůstávat jen na nábřežní promenádě, která je obvykle plná lidí, ale vystoupat křivolakými uličkami i výše od řeky a dopřát si produkci u nás méně známých značek jako je Offley, Quevedo, Quinta do Noval či Kopke.
Pokud si v horku na silná vína netroufnete, můžete zkusit Port tonic. Jak název napovídá, jde o koktejl toniku a portského vína, ovšem nikoli červeného, ale suchého bílého. Patří do něj ještě citron nebo limetka a snítka máty.
Portugalská vinařství ovšem produkují i „obyčejná“ vína, přičemž k těm typickým se řadí vinho verde. Není to zelené víno, jak by zněl doslovný překlad, ale víno mladé – podobně jako třeba naše svatomartinské. Je svěží, lehké a mírně perlivé, převážně bílé a příjemně osvěží. A stejně jako u portského i v jeho případě si můžete dopřát degustaci několika různých vzorků.
Nedat si v Portu k jídlu ryby nebo mořské plody by byl hřích, už jen proto, že tak čerstvé jako tady je v tuzemsku nikdy nedostanete. Rybí hospůdky najdete po celém městě a speciálně v přímořské části Matosinhos (jede sem metro). V této přístavní čtvrti se ryby připravují na mnoho různých způsobů doslova na každém kroku a je tu také rybí tržnice Mercado Municipal de Matosinhos, kde najdete nejčerstvější zboží. Ústřice a krevety tu mají opravdu výborné a za pár korun. Podobná i když o trochu dražší tržnice Mercado do Bolhao je také v centru, v sousedství hlavní nákupní třídy Rua de Santa Catarina.
Prostě oceán
Když už budete u Atlantiku, tak si ho také pořádně užijte a vezměte to pěšky směrem na jih po plážové promenádě. Čeká vás písek i skaliska, o něž se rozbíjejí vlny, palmy, plno nádherných výhledů, divoký (podle počasí a přílivu či odlivu) oceán, surfaři, denní i noční bary.
Pokud cestujete s dětmi, vřele doporučuji zastavit se v akváriu Sea Life u rejnoků, tučňáků, želviček a dalších mořských živočichů. Jen počítejte s tím, že nepůjde o úplně krátkou návštěvu, protože děti tu budou u vytržení. Dalším vhodným cílem pro rodiny je World od Discoveries. Jde o interaktivní muzeum, kde prohlídka končí dobrodružnou plavbou historií Portugalska a zámořských objevů. Muzeum najdete ve čtvrti Miragaia.
Ale zpátky na pobřeží. Zajímavou zastávkou pro dospělé může být pevnost Forte de São Francisco Xavier ze 17. století. Pokud dojdete až k ústí řeky Douro do Atlantiku, tak můžete obdivovat také několik majáků. Nepřehlédnutelný je mezi nimi ten, který stojí na umělém valu vybíhajícím hluboko do oceánu a je vděčným místem pro fotky z dovolené.
Odpočinek v zelené
Kromě červených střech a modrého oceánu zdobí Porto také zelené veřejné parky. Jeden z největších je v sousedství Sea Life a čtvrti Matosinhos. Parque da Cidade má více než 80 hektarů a vedle obrovských trávníků, na který se můžete jen tak povalovat a dopřát si třeba rybí piknik, tu najdete tři jezera, několik dětských hřišť či sportoviště pro teenagery.
Zřejmě nejatraktivnějším a nejkrásnějším parkem ve městě jsou Jardins do Palácio de Cristal. Jde o romantické zahrady, které u nás vídáme u zámků či šlechtických paláců. Zahrnují jak pečlivě upravené francouzské záhony, tak anglický park s exotickými dřevinami, jezírky, vodotrysky, celou řadou drobných staveb, soch a pomníků. A protože se rozkládají v několika terasách v prudkém svahu, nabízí na mnoha místech krásné výhledy jak směrem k oceánu, tak i k mostu Ponte Dom Luís I. A když budete mít štěstí, tak vám tu zapózují pávi i racci.
Fanoušci umění by pak měli zajít také do parku Parque de Serralves ve stejnojmenné čtvrti. I tady si užijete načančané kvetoucí záhony, vzácné dřeviny, balustrády, pergoly či bylinkovou farmu, ale bonusem navíc jsou sochy a další umělecká díla. Součástí parku je totiž muzeum současného umění a některé z jeho exponátů jsou tu rozmístěny v plenéru (například ikonická červená zahradní lopatka od Claese Oldenburga či třímetrové Sky Mirror indického tvůrce Anishe Kapoory). Exponátem je ovšem i samotná budova muzea, jejíž autorem je Álvaro Siza Vieira, nositel nejprestižnějšího architektonického ocenění Pritzkerovy ceny. Muzeum se zaměřuje na díla od 60. let 20. století a mimo jiné se pyšní jednou z největších kolekcí děl Joana Miró. Za pozornost stojí také růžová vila ve stylu art deco, která má dodnes i původní interiér. Vstupenky do všech objektů lze zakoupit předem přes internet.
Cesta z města
Nejobvyklejšími výlety, které vám budou v Portu nabízet „na každém“ rohu, je plavba pod šesti mosty a exkurze do vinařství v oblasti Douro. Pokud ale dáváte přednost cestování po vlastní ose, můžete vlakem za pár euro zajet třeba do Bragy.
Ačkoli Braga není ani hlavním ani největším městem v zemi, je jejím náboženským centrem a sídlem arcibiskupa, což souvisí s tím, že právě tady Portugalsko vzniklo. S více než dvoutisíciletou historií je navíc jedním z nejstarších měst Portugalska a jedním z nejstarších katolických měst na světě. Proto nepřekvapí, že tu najdete nejen nejstarší portugalskou katedrálu Sé de Braga, jejíž stavba začala kolem roku 1070 a dokončená byla o sto let později, ale také spoustu další památek včetně těch připomínajících římskou éru. K ikonickým patří dvě poutní místa.
Barokní bazilika Bom Jesus do Monte stojí na kopci nad městem a vede k ní monumentální schodiště, jehož fotku najdete snad na všech prospektech zvoucích do Portugalska. Překonává výšku 116 metrů a zdobí ho kapličky, sochy, fontány a další prvky, mezi nimiž vyniká vyobrazení pěti lidských smyslů. Celý areál, který obklopuje rozsáhlý park s řadou drobných staveb včetně grotty, je do roku 2019 na seznamu UNESCO. Pokud se vám nebude chtít stoupat po schodišti, můžete se nahoru vyvést lanovkou na vodní pohon.
Od baziliky Bom Jesus do Monte jsou to necelé tři kilometry směrem na jih po Mariánské poutní cestě k bazilice Panny Marie Sameirské známé jako svatyně Santuário de Nossa Senhora do Sameiro. I tato bazilika se nepřehlédnutelně vypíná nad městem, a i k ní vede grandiózní schodiště, zdobené sochami svatých. Neoklasicistní areál je však výrazně mladší, byl dokončený až v polovině 20. století, to mu ovšem neubírá na půvabu.
![](https://1gr.cz/data/mapy/A7/40_59735126594768--5_062383337500012-5-560x315.png)
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Může se hoditJak cestovat po Portu? Pokud budete chtít šetřit nohy anebo vyrazíte někam dál, je nejspolehlivějším dopravním prostředkem metro, které jako jediné jezdí výhradně po vlastním tělese. U autobusů a historických tramvají, které jsou spíše turistickou atrakcí, se na jízdní řády moc nespoléhejte. K cestování vám poslouží dobíjecí kartička Andante (neplatí na historické tramvaje a lanovky), na kterou dokoupíte konkrétní lístek v automatu (cena se řídí podle pásma, respektive cílové stanice, a doby dojezdu). U některých zastávek autobusů automaty chybí, v takovém případě můžete zaplatit u řidiče. Jméno země Tip na výlet – město Guimarães |