Vládě se také podařilo vylepšit schodek z května letošního roku, kdy byl u 210 miliard a povážlivě se blížil schodku plánovanému na celý rok ve výši 252 miliard korun. Analytici ale už tehdy vysvětlili, že pro začátek roku jsou vysoké výdaje typické. Ze státní kasy totiž odcházejí peníze mimo jiné do rozpočtů obcí či na regionální školství. Od června naopak sílí příjmy.
„Pozitivní zprávou pro mě je, že celkové rozpočtové příjmy prozatím rostou vyšším tempem, než bylo plánováno, a jsou na rozdíl od předchozího roku de facto na polovině celoročního očekávaného výsledku,“ chválí výsledek hospodaření ministr financí Zbyněk Stanjura.
„V meziročním srovnání vybral stát víc jak u daní z příjmů fyzických osob, tak u daní spojených se spotřebou. Zálohy a daně odvedené firmami drží tempo rekordního loňského roku. Výdaje i přes růst některých mandatorních výdajů stagnují. Tyto výsledky tedy ukazují, že jsme schopni dodržet plánovaný schodek,“ vysvětluje.
Dodržení na rok plánovaného schodku očekávají i ekonomové. „Rizika však vnímáme jako vychýlená směrem k hlubšímu schodku. To souvisí mimo jiné s pomalejším ekonomickým růstem, než s jakým pro letošní rok v srpnu loňského roku při sestavování rozpočtu počítalo ministerstvo,“ uvedl Jaromír Gec, analytik z Komerční banky.
Víc peněz hlavně z daní
Příjmy státního rozpočtu byly na konci června o 4,2 procenta (38,9 miliard korun) vyšší než před rokem. K růstu přispěly zejména čisté daňové příjmy (36,1 miliard).
Na dani z příjmů fyzických osob stát vybral o 17,6 procenta (9 miliard) víc než loni. Za vyššími výběrem stojí hlavně růst mezd, ale také změny přijaté v rámci ozdravného balíčku, jako například snížení hranice pro druhou sazbu daně či úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů. „Nicméně platí, že řada změn z konsolidačního balíčku se projeví až při ročním zúčtování daně, tedy v následujícím roce,“ upozorňuje ministerstvo financí.
Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce zvýšeny znovuzavedením nemocenského pojištění zaměstnanců ve výši 0,6 procenta, kterým by podle resortu financí mělo dojít k vyrovnání schodku nemocenského pojištění. Pozitivní dopad na inkaso bude mít i zvýšení minimálního vyměřovacího základu pojistného na sociální pojištění osob samostatně výdělečně činných. Objem pojistného meziročně vzrostl o devět procent (30,4 miliardy).
Splatná byla také čtvrtletní záloha na daň z mimořádných zisků uvalené na vybrané obory. Stát na ní nyní inkasoval 18,2 miliardy.
Kromě toho do státní kasy přiteklo také přes osm miliard na dani z přidané hodnoty. Meziročně se tak výběr zvýšil skoro o pět procent. Růstu táhne vyšší spotřeba domácností, ale také se začínají projevovat dopady změn účinných od ledna 2024, především redukce počtu sazeb daně z přidané hodnoty na základní 21procentní a sníženou 12procentní a přesunutí vybraného zboží a služeb ze snížené do základní sazby daně z přidané hodnoty.
Hospodaření státu vypadá hrozivě. Vláda už skoro vyčerpala letošní schodek |
Celkové výdaje meziročně vzrostly o 2,2 miliardy (0,2 procenta). Pro jejich tempo byl určující vývoj běžných výdajů, dávkami důchodového pojištění, platbou veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce, nákupy Ministerstva obrany nebo obsluhou státního dluhu (5,3 mld. Kč).
Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (4,0 procenta, 17,2 miliardy) se nejvíce podílely výplaty důchodů (14,7 miliardy). Do jejich výše se kromě loňského mimořádného navýšení promítá letošní řádná valorizace o 1,8 procenta. „Výdaje na starobní důchody byly v úhrnu od začátku roku o více než 30 miliard vyšší než příjmy z pojistného na důchodové pojištění,“ vyčíslil analytik Gec.
Více stát dává také na příspěvek na bydlení, meziročně o 1,7 miliardy, podporu v nezaměstnanosti (1,1 miliardy) a nemocenské (0,9 miliardy).
Naopak i jednu miliardu klesla výplata rodičovského příspěvku a se snižujícím se objemem poskytnuté humanitární dávky i pomoc státu osobám v hmotné nouzi, a to o půl miliardy. Čerpání ostatních dávek podle ministerstva prozatím nevybočuje od standardního vývoje předchozího roku.
V letošním roce by měl stát hospodařit s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,19 bilionu korun. Naplánovaný schodek činí 252 miliard korun.
Loni skončil rozpočet s deficitem 288,5 miliardy korun. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrtý nejhlubší schodek za dobu existence Česka.
