„Důležitou oblastí bude uhlíková stopa zemědělství, respektive požadavek na co nejvyšší ukládání uhlíku do půdy. Tomu se budou více než v současnosti přizpůsobovat technologie a používané postupy,“ uvádí agrární analytik Petr Havel.
„Zásadní bude přitom metodika výpočtu uhlíkové stopy, která by měla být založena především na uplatňovaných postupech a jen v rozumné míře měřena na polích nebo ve stájích tak, aby systém nebyl neúměrně byrokraticky náročný a drahý,“ dodává Havel.
Podle konzultanta Potravinářské komory ČR Jana Pivoňky by se měla hlavně zhodnotit účelnost konkrétních opatření pro dosahování klimatické neutrality a naplňování cílů strategie Farm to Fork. Tato strategie počítá s tím, že do roku 2030 se v Evropě sníží spotřeba pesticidů o polovinu a minerálních hnojiv o 20 procent. Do téhož data by měla být v Evropě čtvrtina zemědělské půdy v ekologickém režimu.
Pro Česko to nebude nejspíš problém, neboť už nyní podíl přesahuje 16 procent. Řešit to budou více jiné státy. Podle poslední světové ročenky ekologického zemědělství bylo v roce 2020 v Evropské unii průměrně 9,2 procenta půdy v ekologickém zemědělství, třeba v Polsku jde o 3,5 procenta ploch.
Mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha si myslí, že se spuštění další reformy od roku 2028 nejspíš nestihne, stejně jako tomu bylo při projednávání posledních dvou období. „Možná by stálo za to nechat některou z reforem platit přes dvě rozpočtová období, případně tyto změny pravidel přijímat na delší časová období, aby měli zemědělci šanci se novým podmínkám přizpůsobit,“ řekl MF DNES.
Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal očekává, že i po roce 2027 bude Unie tlačit na snížení environmentální zátěže. Je podle něj ale nezbytné, aby „zelenání“ Evropy bylo postupné.
„Je třeba nastavit rozumné a pro zemědělce splnitelné cíle. Nyní se musí zemědělci především připravit na příští rok, od kterého začínají platit pravidla nadcházející Společné zemědělské politiky EU. Po roce fungování bude mít každá členská země šanci vyhodnotit dopad těchto pravidel a případně revidovat své strategické plány. Agrární komora ČR o to bude usilovat především v otázce redistributivní platby na úrovni 23 procent, která významně převyšuje průměr Evropské unie ve výši třináct procent,“ poznamenal.
Ministerstvo zemědělství také očekává, že se před spuštěním dalšího vyjednávání vyhodnotí dosavadní reformy. Podle předsedy Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslava Šebka budou pokračovat problémy s erozí nebo kvalitou zdrojů a změnami klimatu.
„Dotace tedy ani nově určitě nebudou na produkci, to by jen situaci farmářů zhoršilo a nadále se bude tedy muset jít cestou ochrany a investice do životního prostředí. Vše by se mělo ale rozumně zvážit a respektovat mnoho dalších souvislostí ve smyslu současného ekonomického vývoje tak, aby to nepřineslo více škody než užitku,“ říká.
