Nepoužívané ropné plošiny v zálivu Cromarty Firth ve Skotsku. (22. října 2021)

Nepoužívané ropné plošiny v zálivu Cromarty Firth ve Skotsku. (22. října 2021) | foto: Profimedia.cz

Útlum těžby ropy v Severním moři trápí Brity. Dotkne se těch nejzranitelnějších

  • 8
Ropná a plynová pole v Severním moři jsou v úpadku. Loni se tam vytěžilo jen 34 milion tun ropy, což je nejméně od 70. let minulého století. Jelikož fosilních paliv je v tamní pánvi stále méně, stáhly se z oblasti už i velké firmy. Odborníci ale varují, že kvůli úplnému útlumu těžby by se v budoucnu mohly opakovat problémy, se kterými bojovala Velká Británie v 80. letech 20. století.

Klimatická krize mění priority i ve Spojeném království. Prodlužování těžby i přes odpor mnoha pracovníků prozatím není politickým tématem. O slovo se sice hlásí krajní pravice, která tvrdá klimatická opatření odsuzuje. Její síla ale v rámci Velké Británie není příliš zřetelná. Před celým Spojeným královstvím i kvůli tomu do budoucna stojí obrovská výzva, píše portál The Guardian.

„Stačí se rozhlédnout kolem sebe. Vidíte zdecimované průmyslové areály a hotely, které už nefungují. Dobré časy jsou dávno pryč a žádná politická strana nepřichází s tím, že se to změní. Vidíme jen plány, jak a kdy se má průmysl zavřít,“ říká pro portál The Guardian devětatřicetiletý taxikář Chris Douglas, jehož ještě před pár lety živili movití zaměstnanci i klienti tamního ropného a plynárenského průmyslu.

60 tisíc pracovníků v přímém ohrožení

Dnes to ale již neplatí, a to mimo jiné kvůli klimatické krizi. Vědci totiž opakovaně říkají, že pokud se lidstvo má vyhnout globální katastrofě, nemohou v oblasti těžby ropy a plynu již vznikat žádné nový projekty. Konkrétně ve Skotsku to ale znamená zkázu pro téměř 60 tisíc pracovníků a jejich rodin.

Česko směřuje k plné nezávislosti na ruské ropě, slibuje společnost Mero

Poslední čtyři desetiletí je zdobila velmi dobře placená pracovní místa, výhled do blízké budoucnosti je však pro ně poměrně pochmurný. „Většina mých přátel vstoupila do průmyslu, protože pro jejich otce a dědečky to vždy byla jistota. Nabízí ale zelená ekonomika stejnou jistotu a mzdu?“ ptá se Chris Douglas.

Někteří britští odborníci se obávají podobných sociálních dopadů, s nimiž v osmdesátých letech minulého století bojovali tamní horníci po uzavření důlních šachet. Za tehdejším rozhodnutím stála konzervativní britská politička Margaret Thatcherová, a to zejména kvůli značné ztrátovosti a neefektivnosti.

Jak se hledá ropa a plyn mezi vinohrady. Reportáž z nejhlubšího vrtu v Česku

Náklady na těžbu byly ve Spojeném království v porovnání se zahraničním výrazně vyšší a uzavření ztrátových šachet se jevilo jako ekonomicky nezbytné. Odnesli to ale právě horníci. V několika regionech dramaticky stoupla nezaměstnanost, vzrostla chudob a řada horníků bojovala i s psychickými problémy.

Význam fosilních paliv je stále obrovský

„Nedopustíme, aby se opakovalo, co se stalo britským horníkům v osmdesátých letech,“ varuje i britský odborářka Mika Minio-Paluellová. Nynější sázky jsou podle ní pravděpodobně ještě vyšší než před lety. Počet pracovních míst přímo či nepřímo souvisejících s těžbou ropy a plynu se sice ve Velké Británii za poslední léta snížil, stále však jde o zhruba o několik desítek tisíc lidí.

Takový obchod nestojí za riziko. Turecko přitvrdilo proti dovozu ruské ropy

Řada z nich si přitom v této oblasti vydělává solidní peníze. Průměrný roční plat pracovníka v těžbě činí v oblasti Severního moře zhruba 88 tisíc britských liber (zhruba 2,7 milionu korun). Skotská roční průměrná mzda přitom činí pouze 29 tisíc britských liber (asi 863 tisíc korun). Green Deal a další klimatické dohody však mohou těmto pracovníkům poměrně dramaticky změnit život.

Dalším generacím budou takové možnosti upřeny. „Když jsem vyrůstal, chtěl jsem mít dobrou výplatu. Jedinou možností byla práce na ropných plošinách. Mohl jsem si díky tomu dovolit slušný život, dobře se postarat o své děti, pořídit si nové auto i dům,“ uzavírá pro The Guardian nejmenovaný devětatřicetiletý Skot.