Vysoké teploty během léta vedou ke stále rozšířenějšímu využívání klimatizačních jednotek. To ale vede ke zvýšené spotřebě elektřiny. Roste také riziko vzniku lesních požárů, snižuje se účinnost solárních panelů, přehřívají se transformátory a mnohdy jsou problémy také s distribucí elektrické energie, píše agentura Bloomberg.
Mnohé země se kvůli klimatické krizi potýkají s bleskovými záplavami, které v některých případech vedou i ke stržení vedení. Vleklá sucha zase mají negativní vliv na vodní nádrže. S dlouhodobě nízkou hladinou vody se potýká třeba i Panamský průplav. Většina ekonomik řeší opakované problémy s energetickou infrastrukturou alternativami. Velmi hojně se využívají dieselové generátory, které však negativně dopadají na životní prostředí.
S obnovitelnými zdroji roste riziko blackoutů. Pomáhat může umělá inteligence |
Modernizace energetické infrastruktury nedrží krok s požadovaným tempem, a to i přesto, že v posledních letech panují snahy o omezení spotřeby fosilních paliv. Pokud země chtějí splnit klimatické cíle, ke kterým se v rámci Pařížské dohody zavázaly, nevyhnou se velkým změnám.
Výpadky potkaly i černohorskou Podgoricu
O rizicích se před pár dny přesvědčila také Černá Hora, konkrétně obyvatelé hlavního města Podgorica. Tamní domácnosti, firmy, nemocnice či třeba plážové bary postihl několikaminutový blackout. Nefungovaly semafory, v mnohých ulicích nastal chaos. Tamní síť nezvládla momentální ohromný růst spotřeby elektřiny. „Po hodině jsme byli na pokraji paniky. Začínalo to být nesnesitelné,“ řekl pro agenturu Bloomberg jednašedesátiletý policista Drago Martinović.
S problémy se potýkají také další rozvinuté i teprve se rozvíjející ekonomiky. Nevyhýbá se jim ani Indie, energeticky bohaté Mexiko nebo Kuvajt, který má možnost využít poměrně masivní příjmy z prodeje ropy a investovat je do modernizace rozvodných sítí.
Bouře Beryl si v USA vyžádala osm obětí, bez proudu jsou miliony domácností |
„Víceméně celý globální energetický systém byl navržen v jiné klimatické éře. Nyní se po něm chce, aby bezproblémově fungoval za úplně jiných podmínek,“ domnívá se americký profesor Michael Webber z texaské univerzity v Austinu. Ani Spojeným státům se problémy v energetice nevyhnuly. Stály za nimi hlavně důsledky ničivého hurikánu Beryl, kvůli kterému přišlo několik desítek tisíc lidí na několik hodin o dodávky elektřiny a mimo jiné tím ztratili přístup také ke klimatizaci.
Potřeba jsou masivní investice
Řešení hledá i zadlužený Ekvádor, který se v posledních letech do velké míry spoléhá i na financování ze strany Mezinárodního měnového fondu. Země v posledních letech přišla s několika nezvládnutými energetickými projekty, mezi kterými dominuje hlavně vodní elektrárna Coca Codo Sinclair za tři miliardy amerických dolarů.
Vodní elektrárna o výkonu 1 500 megawattů běžně stojí asi za čtvrtou celkově vyrobené elektřiny v zemi. V posledních měsících se ale objevilo několik problémů, které vedly k omezení výroby. Kvůli výpadku elektřiny museli ekvádorští cestující metra letos opustit uvízlé soupravy a dojít do své cílové destinace podzemními neosvětlenými tunely pěšky.
Padl rekord. Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny je téměř třetinový |
Nestabilní energetická síť je pro celý svět obrovskou výzvou. Ohrožuje podnikání firem i životy lidí. Agentura Bloomberg odhaduje, že modernizace a další rozšíření světové energetické sítě bude do roku 2050 stát zhruba 24,1 bilionu amerických dolarů.
