Manželé Horcí mají chalupu v Podkrkonoší. Na jejich pozemek bezprostředně navazuje vzrostlý les, jehož vlastníkem je státní podnik Lesy ČR. Asi před dvěma lety si Horcí všimli, že dva vzrostlé smrky se docela nebezpečně naklánějí a protože měli obavu, že by mohly způsobit škodu na jejich majetku, Lesy ČR oslovili.
Dorazil technik a konstatoval, že by se problém opravdu měl řešit. Nevyřešilo se však vůbec nic, jen letos na jaře se při vichřici zlomil starý dub. Kdy spadne jen jeho větev nebo celý, je jen otázkou času. Horcí opět volali Lesům i znovu dorazil technik.
Řešením podle něj je, že si majitelé chalupy stromy v podstatě odkoupí, a pak je mohou pokácet, samozřejmě na vlastní náklady. Krátce na to přišel i návrh smlouvy: Smlouva o prodeji dříví formou samovýroby, cena za kubík 200 Kč. A to ještě není všechno, podmínky smlouvy jsou docela přísné, například je nutno provést opatření proti šíření škůdců, místo těžby i okolí řádně uklidit, pokud bude nutno, vyčistit i potok atd…
„Mám dojem, že vlastník lesa řeší úplně jinou situaci, já nechci těžit dřevo a kupovat si ho. Navíc se mi nelíbí argumenty, že jsme si neměli kupovat chalupu u lesa a že ze zákona má les ochranné pásmo,“ rozhořčuje se paní Horká. „Já snad ochranné pásmo nemám? Opravdu musím smrky zaplatit, abych je mohla pokácet? Jak se bránit?“ ptá se čtenářka iDNES.cz.
Každý má povinnost předcházet škodám
„Pokud by se smrk vyvrátil a spadl na chalupu, budou Lesy ČR odpovídat za škodu a majitelé chalupy budou moci požadovat náhradu škody, zvláště za situace, kdy vlastníka lesů vyzvali k prevenčnímu jednání,“ uvádí advokát Petr Langer.
To je sice dobrá zpráva, jenže tomu právě chtějí Horcí zabránit. A podle občanského zákoníku dokonce musí. I v novém občanském zákoníku je zakotvena obecná prevenční povinnost, tedy povinnost předcházet škodám. „Pokud by Horcí zůstali nečinní, pak by v případě škody neměli nárok na její úhradu,“ upozorňuje advokát.
Možnosti mají chalupáři v podstatě dvě, buď zakročí sami, nebo se budou domáhat svých práv (uložení vhodných opatření k odvrácení hrozící újmy) soudně. Ochranným pásmem podle advokáta nelze argumentovat, protože chalupa byla postavena již dávno a nejde o černou stavbu.
„Horcí určitě nejsou povinni stromy odkoupit. Doporučoval bych jim poradit se s odborníkem, jak stromy ošetřit (zda například postačí je upevnit nebo je nutné strom porazit) a tento posudek zaslat Lesům ČR s výzvou, aby postupovali podle navrhovaného řešení,“ radí Langer. Pokud by vlastník lesa nereagoval či situaci odmítl řešit, pak mohou Horcí zásah provést sami, přitom budou mít nárok na úhradu účelně vynaložených nákladů.
Lesy ČR nabízí dohodu
A tak jsme se zeptali i vlastníka lesa. „Smlouva na takzvanou ‚samovýrobu‘ vzniká za dobrovolné vůli obou stran. Byla z naší strany návrhem, nikoli výzvou k povinnosti, smlouvu Horcí nemusí uzavírat, tedy dřevo kupovat nemusí,“ uvádí mluvčí státního podniku Lesy ČR Eva Jouklová. Souhlasí s názorem, že ochranné pásmo lesa se týká nově umísťovaných staveb, ne však této konkrétní chalupy.
Poškozený dub pokácí podnik do konce ledna. A co smrky? „Posoudili jsme zdravotní stav stromů s konstatováním, že stromy nejsou viditelně poškozené, suché ani vytržené z kořenů. Jde o typické krajové stromy, jejichž větve přesahují do volného prostoru a u listnáčů je i vyhnutá osa kmene „za sluncem“,“ říká mluvčí a dodává, že pokud by šlo o stromy objektivně nebezpečné, tedy souše, zlomené nebo vyvrácené stromy, těžbu by hradil vlastník lesa.
„Řešením je dohoda mezi vlastníkem stavby a správcem lesa, tedy Lesy ČR, přičemž vlastník stavby uhradí pokácení stromů a zvýšené náklady Lesů ČR, pokud podnik kácení zajistí,“ shrnuje Eva Jouklová.
„Jsem ráda, že s námi konečně Lesy ČR budou jednat jako se sousedem, který má nejen povinnosti, ale také právo užívat svou nemovitost bez strachu z každé bouře nebo vichřice. Jen mě mrzí, že ochota vyřešit tuto situaci také k naší spokojenosti, nastala až díky pomoci redakce iDNES.cz,“ uzavírá čtenářka.
