O vašem příchodu se rozhodlo už v zimě. Co vás přivábilo zpět do rodného kraje?
Odmala jsem vnímal Baník jako jeden z největších klubů v Česku, v lize. Také jeho fanoušky. Když jsme tady hráli s Libercem, bylo nádherné nastupovat na hřiště i jako soupeř. Fakt se těším, až tady budu hrát jako domácí. K tomu jsem byl v Liberci už šest sezon a cítil jsem na sobě, že potřebuji zkusit něco nového.
Jak se vám hrálo na jaře, když už jste věděl, že patříte Baníku?
Necítil jsem žádnou změnu. Byl jsem rád, že Liberečtí k tomu přistoupili tak, že mě nechali hrát, že jsem pro ně byl jako kluk, co tam byl předtím. Říkal jsem jim, že se pro mě nic nezměnilo. Lidem v Liberci jsem vděčný, že mi dali šanci, šest let se ke mně chovali dobře. Byl bych sám proti sobě, kdybych hrál jinak než předtím. Chtěl jsem s klukama postoupit do pohárů, ale nakonec to vyšlo tak, že v nich je Baník. A teď jsem tady. Do konce sezony jsem byl hlavou v Liberci. Po sezoně jsem začal vnímat, že bude nějaká změna.
Jaké to bylo nastoupit v dubnu proti Baníku, když jste věděl, že za měsíc a něco budete jeho hráčem?
Specifické, ale bavil jsem se o tom s libereckým trenérem (Lubošem Kozlem). Byl jsem nastavený tak, že Baník je soupeř jako každý jiný. Ale byl jsem na ten zápas více natěšený. Hlavně jsem věděl, že potřebuji zahrát dobře, abych se ukázal ostravským trenérům a aby Liberečtí viděli, že na to nekašlu. Remizovali jsme (2:2), takže obě strany mohly být spokojené.
Liberec během minulé sezony změnil majitele. Nemrzí vás, že už v klubu nebudete pokračovat?
Mrzí mě, že minulé tři roky se tam nic nedělo a přišlo to až teď. Ale jsem rád, Liberci to moc přeji a budu mu fandit pořád. Doufám, že se dostanou zase nahoru. A jestli mě to mrzí... To se ukáže až v budoucnu. Teď určitě ne.
Kouč Hapal o prvních posilách Baníku: Zvýší konkurenci v týmu, to je důležité |
Pocházíte ze zdejšího regionu. Máte nějakou minulost spojenou s Baníkem?
Ne. Začínal jsem ve Frýdlantu nad Ostravicí. Pak jsem přestoupil do Frýdku-Místku a odtamtud do Liberce. Spíše rodiče, celá rodina vždycky fandila Baníku. Tady se ani nikomu jinému fandit nedá. (smál se)
Mrzelo vás, že si vás Baník nevšiml už dříve?
Měl jsem šanci přestoupit do Baníku už v mládeži i v době, kdy jsem šel do Liberce. A také před třemi roky, ale nebylo to takové... Nebylo to až tak vážné jako nyní. Teď ta šance byla a jsem rád, že jsem ten krok udělal.
Baník bude po 14 letech hrát evropský pohár. Vy jste si ho zkusil s Libercem. Jaká je kvalita soupeřů ve druhém předkole Konferenční ligy, v níž Baník narazí na estonský Kalev Tallinn, anebo arménské Urartu?
Celkově jsou předkola podceňovaná. Lidé si myslí, že narazíme na nějaké Arménce, anebo podobné země, ale člověk si musí uvědomit, že všechny ty země jsou pokročilé a že žádný zápas nebude lehký. A i když budeme favorité, pořád nás čeká vyrovnané utkání.
Navíc týmy, které se v předkolech objevují, je většinou hrávají pravidelně, že?
No právě, ty týmy tak mají i potřebné zkušenosti s případnou nervozitou, se vším. Na nás bude obrovský tlak, diváci, všechno. Nebude to sranda.
Michal Fukala na tréninku Baníku.
Už jste zmínil podporu ostravských fanoušků. Ta vám v Liberci chyběla?
Mrzelo mě, že v Liberci nejsou větší návštěvy, protože je tam fotbalová tradice a dříve fandové chodili. První dva roky, co jsem tam byl, chodilo průměrně pět tisíc diváků třeba i na Olomouc a podobné soupeře. Teď to spadlo. Když jsem v Ostravě hrál na jaře s Libercem, bylo v hledišti asi deset tisíc lidí a to je jiný sport, když je taková atmosféra.
A můžete se těšit i na nový stadion na Bazalech, pokud se zástupcům města podaří dotáhnout projekt do roku 2030, jak si přejí...
Uvidíme, jestli tady ještě budu, ale Baník jako klub ho potřebuje. Pro fanoušky jsou Bazaly tradice a mít vlastní stadion, to zvedne každý klub ještě o level výš a soupeři sem pojedou už předem po... (smál se)
