„Potřebujeme se všichni trochu zklidnit, získat odstup a uvědomit si hodně věcí. Když budeme podzim hodnotit po Vánocích, jsem přesvědčený, že převáží pozitivní věci,“ říká Grygera.
Takže jste spokojený?
Musíme se dívat dál do minulosti. Ne čtyři měsíce zpátky. Před dvěma a půl lety jsme hráli druhou ligu a teď základní skupinu Evropské ligy. Samozřejmě i díky shodě příznivých okolností. Je to velký skok. Nechtěli jsme si říkat, že máme skupinu Evropské ligy v kapse, a tím pádem je konec, protože to by nás zastavilo. Vždycky musí být oponentura, vyříkali jsme si negativní věci, aby nás to posouvalo. Ale v globále musíme být spokojení. Dokázali jsme něco, co si tehdy nikdo neuměl ani představit. Pro všechny byl poslední půlrok náročný, hlavně pro hráče, ale krásný. Všichni bychom si to chtěli zopakovat, nejlépe hrát poháry každý rok. Ne že něco skončilo, musíme mít nový cíl. Teď si musíme odpočinout, načerpat síly na další výzvu.
Nemrzelo vás, že jste aspoň jeden zápas ve skupině nevyhráli?
Před začátkem sezony jsme si řekli, že v naší lize bychom se chtěli pohybovat někde uprostřed, nebo ve vyšších patrech (tým je devátý). Kádr jsme na to měli, ale věděli jsme na příkladu Liberce, že to není jednoduché v kombinaci s Evropskou ligou. Chtěli jsme v MOL Cupu do jarních bojů, což jsme splnili. Přál nám i čtvrtfinálový los. No a v Evropské lize jsme si řekli, že bychom chtěli jednu výhru, pět bodů by bylo vysněných. Dnes máme dva, ale nemuseli jsme mít také žádný. Jsem přesvědčený, že jednu výhru jsme si zasloužili. Bohužel domácí zápas s Kodaní ovlivnila mlha. V Tiraspolu jsme určitě nebyli tým, který by měl prohrát. Hodinu jsme byli více než vyrovnaným soupeřem Lokomotivu, jakmile jsme ale dostali červenou kartu, tak už je těžké s takovými soupeři držet krok. Tam byl krásně vidět rozdíl mezi týmy v české a Evropské lize. Dvakrát jsme hráli proti Brnu v deseti, jednou jsme výsledek otočili, podruhé uhráli remízu.
Také Zlín se utká s RapidemVídeň Nejen fotbalisté Slovácka se střetnou v zimní přípravě s Rapidem Vídeň. Zatímco hradišťský celek se utká ve Vídni s nejslavnějším rakouským klubem v neděli 28. ledna při jeho generálce, pro Zlín bude venkovní duel s Rapidem v sobotu 13. ledna prvním utkáním zimní přípravy. V generálce čeká Fastav 10. února repríza finále Česko-slovenského Superpoháru proti Slovanu Bratislava na domácí Letné. |
Zviditelnil se některý z hráčů v Evropské lize natolik, že by byl o něho v zahraničí zájem?
Někdo mě oslovil s tím, že se finalizuje nabídka na jednoho hráče a může být zájem o druhého. Je to o nabídce, ale žádná konkrétní na stole není.
A pokud přijde?
Je předčasné říkat, že prodáme. Ale každá nabídka je na zvážení. Pokud není ve smlouvě výstupní klauzule, tak rozhodně nebudeme dávat nikomu papír, za kolik bychom koho pustili. Ruce si svazovat nebudeme.
Jak moc vás ovlivnilo, že jste museli hrát v Olomouci?
Hlavně pro fanoušky to bylo nepříjemné. Od toho se odvíjí podpora, tlak. Kdybychom hráli doma a měli stadion na požadovaných osm tisíc diváků, tak by bylo plno na všechny tři zápasy. Dostupnost nebyla ideální, nedej bože, pokud se hrálo v devět večer. Aby se někdo vracel po půlnoci s dítětem domů, to je špatné. Handicap to byl, s tím nic ale neuděláme. Snad někdy do budoucna, když se nám zase poštěstí.
Do Evropy se můžete na jaře dostat ze dvou soutěží. V lize ale už dost ztrácíte. Napřete pozornost na MOL Cup?
Všichni víme, že loni Liberec šel zespodu, chytl sérii a nakonec se skoro dotáhl. Nebylo by dobře, kdybychom se soustředili jenom na MOL Cup. Když se na něco upneš, může to být kontraproduktivní.
Jaro jste měli vždycky horší než podzim. Nemáte obavy, že se zopakuje?
Věřím, že ne. Kádr je kvalitnější, je větší výběr. Potřebujeme pauzu, aby si to více sedlo. Aby se vytvořil tým. Zásah byl velký, přišlo třináct nových hráčů a chce to vývoj, než se najde silné jádro. Víme, že ne všechny příchody se povedly, ale to ani nejde. Pomůže nám zimní příprava, jsou tam přátelské zápasy, je více tréninků, kluci jsou častěji spolu, ale ne pod takovým tlakem. Budeme mít zase soustředění v Turecku. To všechno jsou podněty k tomu, aby se vytvořila parta a ještě větší soudržnost. Dohromady s kvalitou kádru bychom se měli posunout na jaře výše.
Pětadvacet hráčů v kádru je hodně. Na kolik ho zúžíte?
Na nějakých dvacet. S některými hráči jsem seděl, ale nechal bych to jako interní záležitost. Do startu přípravy je měsíc a může se stát hodně věcí. Kdo se nedostával ani do nominací, se dá snadno zjistit.
Štípek, Podio, Švenger, jemuž končí smlouva...
Konkrétně jeho jsem nechtěl řešit. Uvidíme, co bude v lednu. Jeho prioritou je Zlín, kdyby byla možnost pokračovat. Co se týká ostatních, tak je oboustranný zájem, abychom našli společnou řeč v rámci hostování nebo přestupu. Tady nehrávají. Chvíli to vydržíš, ale ne půl roku.
Tým je hodně kosmopolitní, je v něm jedenáct cizinců z devíti zemí. Nevytrácí se zlínský duch?
Vytrácí. Ale musíme si říct, kolik tady bylo odchovanců, když jsme před dvěma a půl lety postupovali do první ligy. Většina z nich chtěla někam odejít a my jsme jim to nakonec umožnili. Dnes bychom jim už nebránili jako jednu dobu. Motivace i výkony jdou dolů. Každý půlrok odcházeli jeden dva hráči a vznikla určitá mezera. Věřím, že tým zase doplníme zlínskými hráči, jako je Bačo, který na podzim vyskočil. Ale museli jsme si pomoct. Zahraniční hráči jsou dostupnější než místní. Dobří čeští hráči jsou většinou pod smlouvami. Věděli jsme, že to nemusí někdy dělat dobrotu. Na druhou stranu si s majitelem říkáme, že je to příležitost a je na nás všech, jestli to zvládneme ukočírovat. Zahraniční hráče jsme vybírali z těch, co prošli českou ligou. Zvenku úplně cizí nepřišel nikdo. Znají českou mentalitu, rozumí česky.
S africkými hráči se ale česky doteď nedomluvím. Neměli jste na ně více tlačit?
Když jsem hrál v Ajaxu, tak jsme chodili pravidelně na lekce holandštiny. Ale ten klub je někde jinde. V Juventusu nás hodili do vody a museli jsme se s tím srovnat. U hráčů z Afriky je to možná těžší. Ibra (Traoré) třeba česky rozumí. Než odjel domů, tak jsem se bavil s Damem (Diop). Říkal mi, že rozumí všemu, ale hůře se mu odpovídá, takže si pomůže angličtinou. Pro nás je nejdůležitější, že aspoň pochopili, co se po nich chce.
Diopovi končí smlouva. Bude pokračovat?
Nějaké nabídky má, ale ještě nic nepodepsal. Má se potkat se svým manažerem a vyhodnotí situaci. Zatím je otevřená. Rozešli jsme se s tím, že se můžeme spojit.
Máte záložní variantu?
Něco řešíme, ale není to do novin. Chybí nám útočník, který by byl gólový. Všichni útočníci makají, ale nemáme branky. Nejsou koncoví. Potřebujeme jednoho, který se bude motat v šestnáctce než na krajích.
Co Beauguel, který vinou zdravotních lapálií většinu roku nehrál? Neztrácíte s ním už trpělivost?
Ví, že je to jenom na něm. Všichni jsme mu to tak vysvětlili. Teď nejde jen o nás, ale hlavně o něho. Slibuje, že se uzdraví. Věříme, že se dá dohromady, jinak by se celý realizační tým o něho nestaral a nedával mu plány. Ale zásadní je, co bude dál v přípravě. Dnes už počítáme s variantou, že nemusí být k dispozici celé jaro.
Hodláte kromě útoku posilovat i jiné posty. Třeba stopera, kde máte jen dva klasické střední obránce?
Máme dva, ale zase co předvedl Pepa Hnaníček v posledních zápasech na stoperu, to klobouk dolů. Navíc má pouto k regionu, je prvním asistentem kapitána, když dostane pásku, je vidět. To je i silný článek do kabiny.