Ten má za sebou první kompletní sezonu ve slavném italském Juventusu Turín. Sedmnáctiletý záložník v ní patřil mezi opory týmu do 17 let. V jednadvaceti zápasech nastřílel jedenáct branek a posbíral sedm asistencí. „Osobně se mi sezona povedla. Dal jsem docela dost gólů a měl jsem také asistence. Škoda posledního zápasu z týmového pohledu,“ hlásí Sosna na úvod hodnocení pro iDNES.cz.
Talent Sosna se z Chelčic dostal až do Juventusu. Rodiče prožívají kariéru s ním |
Talentovaný středopolař měl na mysli semifinálový duel svého mužstva proti stejně starým soupeřům z AS Řím. „V první fázi jsme suverénně vyhráli naši skupinu. Pak jsme se dostali až do semifinále, kde nám nevyšel zápas s Římem. Je to škoda, mysleli jsme na titul,“ přitakává.
Nejčastěji z pozice podhrotu byl Sosna velice produktivní a patřil k nejlepším v celé soutěži. „Snažil jsem se víc střílet. Trenéři mě tlačí do zakončení,“ vysvětluje zlepšení.
Zklamání na Euru
Sezonu zakončil mladík z Chelčic na Strakonicku na mistrovství Evropy hráčů do sedmnácti let. A i tam byl osud jeho týmu podobný – výborná základní část, ale v pavouku brzký konec. Český výběr bez ztráty bodu vyhrál skupinu, pak ale ve čtvrtfinále vypadl na penalty s Dánskem. „Mrzí nás to, měli jsme větší cíle. Chtěli jsme hrát o titul. Zápas s Dánskem nám ale zkrátka vůbec nesedl,“ objasňuje.
V závěrečném duelu Sosna asistoval u jediného gólu českého výběru, pak proměnil i penaltu v rozstřelu. Celkově však neodehrál tak povedený turnaj, jak si přál. „Měl jsem jen dvě asistentce, i když herně to nebylo špatné. Škoda, že jsem týmu víc nepomohl góly,“ lituje.
Oblékat klubový či reprezentační dres je pro něj na stejné úrovni. „Ale měl jsem trochu jiné pocity. V kabině jsem se cítil lépe. Přece jen tam mám kamarády, které znám odmala. Navíc české srandičky jsou prostě naše,“ srovnává.
Adam Sosna u míče v dresu Juventusu.
Díky šampionátu se dostal i na chvíli domů. Přes léto si užil zhruba tři týdny v Česku a už se zase znovu vrátil do Turína. Čeká ho náročná letní příprava v novém týmu a pod vedením jiného kouče. Adam Sosna se totiž posunul do týmu U19, kde však bude potkávat až o tři roky starší fotbalisty.
„Bude to velký skok. Doufám, že budu hrát, ale čeká mě boj o sestavu. V hlavě nic nezměním. I kdybych chodil ze začátku do zápasů z lavičky, tak musím odevzdat maximum,“ uvědomuje si.
Do přípravy mládežnického celku Juventusu půjde okolo třiceti hráčů, ze kterých se sestaví finální výběr. Jeho členové budou zase o krok blíž k tomu, aby se dostali do prvního týmu. „Myslím, že letos bych se už mohl občas dostat na trénink s áčkem. Třeba nominace k utkání by bylo něco navíc. To by ale musela být velká marodka, což si nikdo nepřeje,“ přemítá.
Zahraje si Ligu mistrů
V Turíně by měl díky prodloužené smlouvě strávit ještě minimálně dvě sezony a tím pádem tam dokončit i střední školu. Své první italské vysvědčení nedostal a ani nedostane. V zemi vzdělávací systém funguje jinak. „Prošel jsem, to je hlavní. Mají tam jiné známkování – deset je nejlepší, jedna nejhorší. Kdybych měl průměr pod pět, tak by se to řešilo. Ale nebyl důvod,“ přibližuje.
Při dobrém prospěchu se Sosna může soustředit na fotbal. Díky tomu, že se první tým Juventusu kvalifikoval do Ligy mistrů, zahraje si i jeho mládežnický výběr tuto soutěž. „Je to další postupný cíl, na který se moc těším,“ přitakává.
Motivaci získali mladí fotbalisté i na končícím mistrovství Evropy. Nejen Sosnovi se líbil hlavně španělský tým, který se prezentuje útočným fotbalem. Mezi hvězdy mužstva se řadil teprve čerstvě sedmnáctiletý Lamine Yamal. „Je ještě o trochu mladší než já a je neuvěřitelný. Ani bych nepoznal, kolik mu je. Hraje jako mazák. Pro nás je velkou inspirací,“ potvrzuje.
Záložník Juventusu Adam Sosna.
Sosna v Itálii sledoval i utkání tamní reprezentace na Euru. „Koukali jsme na zápasy s Italy z mého týmu. Byli hodně naštvaní, že se jim nedařilo. Aby byla trochu vyhecovaná atmosféra, tak jsem vždy fandil proti nim. Když dali soupeři gól, tak jsem normálně jásal. Nebyli šťastní, ale ránu jsem nedostal,“ směje se.
Český talent však naplno poznal, jak země žije fotbalem. „Je to tam velký svátek. Taky je každý trenér jako u nás. Jakmile se hraje fotbal, jindy hlučné město úplně ztichne a všichni jsou u televizí,“ přidává.
Při zápasech českého celku ale Sosnovi do řeči moc nebylo. Kamarádi mu dělali to samé, a tak slavili branky soupeře. A těch bylo víc než těch českých. „Dost toho v naší hře chybělo. Hlavně individuální technika, skoro nikdo si nedovolil jeden na jednoho,“ hodnotí.
Italům představuje Česko
Hlavně zápas s Portugalskem ve skupině pojal český celek skoro ryze defenzivně. „Asi to byla cesta k nejlepšímu výsledku. Ale moc jsme se nepředvedli. Takhle hrát by mě moc nebavilo,“ soudí.
V Itálii se snaží pracovat na aspektech hry, které české reprezentaci nejvíc chyběly. „Denně trénujeme situace jeden na jednoho v rychlosti, stejně tak dovednosti s míčem. Trenéři to po nás chtějí v tréninku i v zápasech, ať se nebojíme. A platí to pro všechny, pro obránce jako pro útočníky,“ tvrdí.
Adam Sosna (vlevo) s mladším bratrem Jakubem
Jak se Sosna neustále touží zlepšovat a učit hlavně ve fotbale, snaží se i předat lidem v místě pár poznatků o Česku. „Pořád se jim snažím vysvětlit, že už nejsme Československo. Dospělým i spoluhráčům. Jinak znají Prahu, pár našich fotbalistů – Pavla Nedvěda, Petra Čecha nebo Karla Poborského. Z klubů řeknou Slavii, Spartu,“ vyjmenuje.
V květnu Česko žilo hokejovým šampionátem, který domácí tým také vyhrál. Myslíte, že tato informace dorazila až do Itálie? „Vůbec, nemají ponětí,“ usměje se.
