Historie území zvaného Na Mlýnku je bohatá. Na ni chtějí Městské lesy Hradec Králové navázat.
„Ve 30. letech tu bydlel osvícený majitel. Bývalo to krásné území s parkem a malým rybníkem. Dodnes jsou tam mezi náletovými dřevinami původní stromy. Když si odmyslíte střelnici naproti a nedalekou třídírnu odpadu, je patrné, jak nádherné místo to bylo,“ říká ředitel Městských lesů Hradec Králové Milan Zerzán.
Hospodářství bylo Na Mlýnku už v polovině 19. století. Mokřiny nedaleko Labe už ve středověku sloužily jako pastviny. Na dnešním potoce Biřička zřídil roku 1840 Karel Vacek z Třebše rybník a dřevěný mlýn, ten však v roce 1896 vyhořel.
Pozemky s lesíkem roku 1928 koupil hradecký obchodník Jan Uher, postavil několik hospodářských objektů a zřídil kožešinovou farmu. Zároveň v lese choval bažanty a do rybníka nasadil kapry. Po několika letech Uher farmu prodal, ani další majitel tam dlouho nevydržel.
Rybník zanikl zřejmě okolo roku 1960. V sousedních domech bývala drůbežárna, později sklady a také chovná stanice či obora s daňky a muflony. Nyní je už vše mnoho let opuštěné.
„Jde o lokalitu zařazenou do územního systému ekologické stability. Je velmi atraktivní, území má velký potenciál stát se přírodním parkem. Vegetaci dominují vzrostlé duby, revitalizací by se mohla stát dalším cenným přírodním územím i místem odpočinku. Obnova vodní plochy Na Mlýnku přispěje k zadržování vody v krajině, tudíž do půdy bude zasakovat větší množství a tím se více vody infiltruje do hydrogeologické struktury,“ popisuje mluvčí hradecké radnice Kateřina Šmídová.
Odbor životního prostředí si nechal zpracovat hydrogeologický průzkum, provedl sondy, zjišťoval úroveň hladiny podzemní vody či složení zeminy. Nyní se připravují podklady pro zadání zpracování studie proveditelnosti.
„Z ní by mělo vyplynout, co, jak a kde přesně bude provedeno a jaká bude finanční výše projektu. Pak bude třeba tyto věci projednat. Většina pozemků v této lokalitě je totiž ve vlastnictví města,“ doplňuje Šmídová.
Podle ředitele Zerzána by proměna území neměla být příliš nákladná. „Jde o to, aby se to vyčistilo a uvedlo do původního stavu. Nebude to drahé, protože rybníček tam už býval. Bude z toho krásný krajinný prvek. Moc se nám to líbí, obnovíme to, co zaniklo,“ řekl.
Mokřad nad Biřičkou, tůně na Marokánce
Městské lesy chystají i další novinky. V plánu je dokončení lesního okruhu s napojením mimo hlavní silnici u Zděné boudy k Lesnímu hřbitovu, obnova tůně v přírodní památce Beleč–střelnice či rozšíření obory s jeleny.
Z bývalé odchovny bažantů u Svinar by měla vzniknout menší obora s divočáky, v někdejší těžebně písku Marokánka tůně pro živočichy a připravovat by se měl mokřad nad rybníkem Biřička. Další změny se budou týkat kempu Stříbrný rybník.
„Máme naplánované investice za čtyři miliony korun. V minulých letech jsme se snažili obnovit zázemí a ubytovací prostory pro návštěvníky kempu, letos se chceme zaměřit na jejich zlepšení. Plánujeme vybudovat novou naučnou stezku pro děti z kempu k lesní tělocvičně, cestu chceme napojit na lesní okruh. Jde nám i o kvalitu vody ve Stříbrném rybníku,“ říká ředitel Zerzán.
