náhledy
Klínová bouda v roce 1965.
Autor: Krkonošské muzeum Správy KRNAP ve Vrchlabí
Klínová bouda v roce 1965.
Autor: Krkonošské muzeum Správy KRNAP ve Vrchlabí
Zbytky Klínové boudy po požáru v roce 1970.
Autor: Krkonošské muzeum Správy KRNAP ve Vrchlabí
Klínová bouda v roce 1960.
Autor: Krkonošské muzeum Správy KRNAP ve Vrchlabí
Klínová bouda v roce 1910.
Autor: Krkonošské muzeum Správy KRNAP ve Vrchlabí
Většina horských bud v Klínovém dole patří chalupářům nebo spolkům.
Autor: Tomáš Kučera, MF DNES
Klínový důl vyznačený v mapách se táhne zhruba severovýchodním směrem od osady Rybniční domky v délce pěti kilometrů až ke Klínovým boudám.
Autor: Tomáš Kučera, MF DNES
Nejpozoruhodnější je na Klínovkách bouda Zvonička. Je to jediné podobné stavení v enklávě horských bud.
Autor: Tomáš Kučera, MF DNES
Klínové boudy to je jiný svět než ten dole na dně údolí. Luční enkláva založena v 16. století je otevřena do kraje.
Autor: Tomáš Kučera, MF DNES
Klínové boudy to je jiný svět než ten dole na dně údolí. Luční enkláva založena v 16. století je otevřena do kraje.
Autor: Tomáš Kučera, MF DNES
Na Klínových boudách hned u cesty, která vede od Strážného, zaujme stavení se žlutou střechou. Je vidět zdaleka.
Autor: Tomáš Kučera, MF DNES
Jana Tesařová upozorňuje na takzvaný zemní nebo jinak také jehlový led. Vzniká hlavně v předjaří, když za mrazivých nocí z půdy nasáklé vodou vzlíná vlhkost.
Autor: Tomáš Kučera, MF DNES
Jana Tesařová upozorňuje na takzvaný zemní nebo jinak také jehlový led. Vzniká hlavně v předjaří, když za mrazivých nocí z půdy nasáklé vodou vzlíná vlhkost.
Autor: Tomáš Kučera, MF DNES
Hranostají skály se tyčí nad Klínovým potokem kousek od Rybničních domků v místech, kde začíná civilizace.
Autor: Tomáš Kučera, MF DNES
Hranostají skály se tyčí nad Klínovým potokem kousek od Rybničních domků v místech, kde začíná civilizace.
Autor: Tomáš Kučera, MF DNES
Klínový potok je na horním toku prudký, je pozoruhodný vodopády.
Autor: Tomáš Kučera, MF DNES