„Generální oprava pece se provádí poté, kdy v ní provedeme na patnáct tisíc žehů. Je to většinou za dvanáct až třináct let. Průměrně máme v krematoriu osm žehů denně,“ přiblížil Martin Málek, mluvčí společnosti Služby města Jihlavy, která je provozovatelem krematoria.
Při provozu pece dochází k zeslabování její vnitřní stěny ze šamotových cihel. „Proto se musí udělat kompletně nová vyzdívka pece. Velký narůst v počtu žehů, až o šedesát procent, jsme zaznamenali za covidu. Životnost vyzdívky v kremační peci se tím výrazně zkrátila,“ podotkl Málek.
Jediné krematorium na Vysočině se nachází v jihlavské části Lesnov, na samém okraji města. Ani v Pelhřimově - jak by mohla nasvědčovat okřídlená věta, kterou v populárním filmu Vesničko má středisková pronesl Rudolf Hrušínský - krematorium nemají.
Krematorium není místem, které běžný jedinec navštěvuje s příjemnými pocity. Je však zvláštním paradoxem, že pokud se samozřejmě právě nejedná o bolestné rozloučení s blízkou osobou, budí technické zázemí krematoria vždy velký zájem u návštěvníků. Občasné dny otevřených dveří v krematoriu provází velká pozornost.
Tělo pec promění v popel za hodinu a čtvrt
Jak krematorium funguje? Teplota v peci se pohybuje od 800 až do 1 100 stupňů Celsia. Průměrná doba žehu zesnulého se pohybuje kolem sedmdesáti minut.
Po dokonalém spálení se popel nechá vychladnout. Pracovníci krematoria z něj pak odstraní všechny nespalitelné kovové nebo keramické části - například endoprotézy či šrouby ze zlomenin. Hrubý popel potom rozemelou, či spíše rozdrtí, v zařízení zvaném kremulátor. Jemný popel přesypou do urny, již si převezmou pozůstalí.
Oprava pece nyní přijde na 2,8 milionu korun bez daně. Není to jediná současná investice. V minulých týdnech pracovníci opravovali i střechu nad obřadní síní a jejím zázemím. „Střechou zatékalo a také ji zateplujeme. Bude třeba udělat i druhou polovinu střechy nad zbytkem budovy,“ podotkl Málek.
Zatímco oprava střechy už skončila a od 3. června je obřadní síň opět v provozu, oprava pece bude trvat do 27. června. Pro pozůstalé se nic nemění - obřad se uskuteční na Lesnově tak, jak je běžné.
„Během odstávky jsou těla zesnulých převážena ke zpopelnění do krematoria v Jindřichově Hradci. Pro ten účel jsme si půjčili i speciální pohřební vůz na čtyři rakve, aby bylo převážení zesnulých ekonomičtější a my nemuseli zvyšovat ceny kremací pro pozůstalé,“ vysvětlil mluvčí Málek.
Při pandemii museli využít i záložní pec
Kromě běžně používané pece je v krematoriu ještě starší, záložní. Ta je tam jako nouzová, třeba pro případ pandemie, kdy by bylo nutné nárazově spalovat větší množství těl zesnulých než za běžné situace.
„Běžně se nevyužívá, ale používala se za covidu. Tehdy jsme zde prováděli žehy od rána do večera po sedm dní v týdnu,“ řekl Málek. „Pec dál zůstává jako záložní a my samozřejmě doufáme, že už nenastane znovu doba, kdy ji budeme muset opět využít.“
Málek upřesnil, že během covidové pandemie si krematoria v různých krajích musela dokonce vzájemně vypomáhat. „Většina krematorií byla v tu dobu kapacitně na hraně, takže kde měli zesnulých zrovna o něco méně, vypomohli jinému kraji,“ pověděl Málek.
Jihlavské krematorium bylo postaveno v letech 1970 až 1976 podle projektu architektů Milana Blahuta a Pavla Fouska. Rozhodnutí o umístění nového krematoria ke svahu vrchu Šacberk - tehdy se mu říkalo Rudný - u jihlavské části Lesnov padlo již v roce 1966.
„Z písemného vyjádření vedoucího architekta Milana Blahuta vyplývá, že osmihektarová lokalita splňovala všechny požadavky na uklidňující prostředí, které ‚lze zapojit do průběhu obřadu‘. Celá kompozice působí vyváženě a harmonicky v ohledu ke svému okolí i poslání,“ napsala ve své diplomové práci o architektuře Jihlavy Jana Laubová.
Na klidné místo si chodí posedět i senioři
Areál krematoria se skládá ze tří stavebních částí: vstupu s kanceláří, květinovou síní a bytem správce, na svahu je pak hlavní budova s obřadní síní s výstavem rakve a čekárnami pozůstalých. Na tu navazuje technické a hospodářské zázemí.
„Je to poněkud zvláštní říct, ale naše krematorium je zasazené do tak pokojného a hezkého místa v přírodě, že i klienti z nedalekého domova seniorů sem často chodí posedět na lavičkách, protože je tady klid,“ řekl Málek.
