Poličky v pokoji osmnáctiletého Dominika Haumera jsou pečlivě zarovnané plastovými krabicemi a uzavíratelnými miskami na jídlo, každá má svého nájemce. V jedné z nich se v kůře schovává klubko téměř průhledných mladých štírů, teráriu vévodí chlupatý sklípkan, rašelina bují životem, ze kterého většině lidí vstávají vlasy hrůzou.
Člověk na první pohled na pavoukovi nevidí nic zajímavého, ale když si to přiblíží, vidí stavbu jeho těla. Někomu to může připadat strašidelné se podívat zblízka, ale mně to přijde zajímavé.
