Kdo je ve finále výškařů favoritem, ukazoval Lukáš od prvních pokusů. Zahájil je na 170 centimetrech a laťku překonal s přehledem. Další pokus si dovolil vynechat, a tak zpovzdálí podporoval týmového kolegu Matěje Koupého, který však 175 centimetrů neskočil a obsadil konečné deváté místo. Zato Lukáš úspěšně pokračoval na náročnějších úrovních. „Buď v odraze důraznější a padne to tam,“ povzbuzoval ho trenér Zbyněk Chlumecký.
Jeho konkurenti s ním ale drželi krok a překvapivě se jich nad hranici 180 centimetrů dostalo hned sedm. „Kluci se výrazně zlepšili, a je to jen dobře. Jednu dobu jsem měl strach, aby mě někdo z nich nepřeskočil,“ přiznal Lukáš. Přišlo 189 centimetrů. „Teď se bude rozhodovat,“ zaznělo z mikrofonu místního moderátora.
Lukáš Drobilič kraloval na Olympiádě dětí a mládeže výškařům i dálkařům.
Tuhle laťku přeskočili pouze tři závodníci: Lukáš, s ním i Václav Olivík ze Zlínského kraje a Denis Gult z Pardubického, oba si tak výrazně vylepšili osobní rekord.
Když se laťka posunula na 192 centimetrů, šli Lukášovi konkurenti na řadu jako první. Ale ani Denis ani Václav už úspěšní nebyli, postupně ani natřikrát. Lukáš naopak avizovanou hranici překonal a po dohodě s trenérem rovnou rozhodčím nahlásil dva metry. „Bylo to dobré rozhodnutí vzhledem k tomu, že startuju i druhý den v dálce,“ popisoval. První cíl – vyhrát – splnil, ale chtěl pokořit magické dva metry, nejvíc zatím skočil 195 centimetrů.
I trenér vycítil šanci: „Ze začátku jsem si myslel, že vzhledem k počasí to na překonávání osobáků nebude, ale když vidím Lukášovu rezervu, tak bych to nezahazoval.“
Poprvé chyběly milimetry a zdálo se, že v následujících dvou pokusech dosáhne vysněné mety. Jenže při druhém mu špatně vyšel krok, aniž by se odlepil nohama od země, dotkl se žíněnky, a i druhý skok rozhodčí započítali.
Kombinuje výšku a dálku, zářil i v plavání. Přirovnání k Ledecké mě pobavilo, říká |
Zbývala poslední šance: zase si roztleskal publikum a s rozběhem vzlétl pro dva metry. Ale ne, zase ne. Vysněné dva metry odolaly. I tak ho stadion stadion ocenil za parádní vrchol středečního dopoledne. „Děkuju všem, kteří mě dnes podporovali, moc si toho vážím,“ reagoval při vyhlášení.
O den později, ve čtvrtek, se divákům představil znovu. Tentokrát v dálce. Na posledním klání, na mistrovství republiky, ho o jeden centimetr porazil Filip Motl. Ten ale z úterní kvalifikace postoupil až z posledního, dvanáctého místa. „Filipovi bych to přál,“ prohodil Drobilič před závodem. „Ale je tady spousta kluků, co touží po vítězství.“
Vždyť on přece patří taky mezi ně, před startem druhého závodu opatrně plánoval: „Konkurence je velká, bude záležet na detailech, ale chtěl bych zase zlato.“ A vybojoval ho! Na jihu Čech ve dvou dnech už druhé.
SKOK PRO ZLATO. Lukáš Drobilič zvítězil na Olympiádě dětí a mládeže i v dálce.
Náramně mu vyšel náhradní plán. Předloni v Olomouci měl hned pět zlatých medailí z plavání a z výšky, až ho moderátor při vyhlašování přirovnal k Ester Ledecké, která získala na dospělé olympiádě dvě zlaté medaile v různých sportech. „Pobavilo mě to,“ vybavil si.
Jenže obhajovat mohl jen atletický úspěch, do bazénu už ho nepustil věkový limit. A tak si vybral aspoň druhou disciplínu. A obě ovládl.
