Experti varují, že v následující dekádě bude potřeba vychovat tři a půl tisíce nových záchranářů, ze škol jich však každoročně vychází jen okolo dvou stovek. V loňském roce na všech krajských záchrankách v republice pracovalo 5 933 zaměstnanců, ve věkové kategorii do třiceti let jich ale byla jen desetina.
„Dnes je na záchrankách 5 procent zaměstnanců starších 60 let, dalších 23 procent je ve věku 51 až 60 let. V součtu lze tedy predikovat, že v průběhu 10 až 15 let odejde do důchodu 28 procent zdravotnických záchranářů, sester či řidičů,“ přiblížil výsledky studie Univerzity Palackého (UP) Vladimír Jarušek z fakulty zdravotnických věd.
Podle analýzy vyšla záchranná služba z regionu procentuálně na počet zaměstnanců jako jedna z věkově nejohroženějších.
„A to i přesto, že jsme v posledních letech přijali velké množství mladých kolegů do výjezdové činnosti i na zdravotnické operační středisko,“ uvedl Drahomír Sigmund, jenž u Zdravotnické záchranné služby Olomouckého kraje (ZZSOK) pracuje na pozici hlavní sestra.
Nedostatek záchranářů na trhu práce již dnes pociťuje 64 procent zaměstnavatelů z oboru a vzhledem k demografickým faktorům se situace bude dál zhoršovat.
Záchranka je prestižní, nemocnice ale vítězí
Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR v následující dekádě začne odcházet do důchodu početná generace takzvaných Husákových dětí a je též třeba počítat s tím, že ne každý je schopen v náročném povolání pracovat až do plného důchodového věku.
Doplňovat odliv mladými absolventy však bude složité. Budoucí zdravotničtí záchranáři totiž musí po ukončení studia nastoupit na roční praxi v nemocnici na akutní lůžkové intenzivní péči.
Vyřešit vleklou krizi s nedostatkem lékařů by mohly i posily z ciziny |
Podle průzkumu mezi respondenty z řad absolventů vysokých škol v letech 2017 až 2022 však po skončení praxe pouze 47 procent z nich nakonec nastoupilo k záchrance, zbytek zůstal v nemocnicích. Mladá generace totiž dává přednost tamní jistotě, finančnímu ohodnocení a komfortu oproti práci „v terénu“ na záchrance.
„Většina respondentů – 79 procent – uvedla, že finanční ohodnocení považuje za rozhodující faktor při výběru zaměstnavatele. Dále 68 procent považuje práci v nemocnici za komfortní oproti ZZS. A 94 procent respondentů pokládá práci v nemocnici za zaměstnání s vysokou mírou jistoty,“ shrnul výsledky průzkumu Jarušek.
„Současně však práci na ZZS považuje 81 procent dotazovaných za prestižní zaměstnání,“ doplnil.
Být v terénu jen ve dvou ne každý zvládne
Úbytek potvrzuje i krajská záchranná služba. „Je pravdou, že od dob zavedení povinných ročních stáží v nemocnici se na ZZS následně hlásí méně lidí,“ přitakal Sigmund.
Roli v tom může hrát kromě vyššího platu a zaběhnutého režimu v dané práci a kolektivu na oddělení rovněž fakt, že v naprosté většině případů absolventi u záchranky pracují samostatně ve výjezdových skupinách bez přítomnosti lékaře.
„V terénu jste vždy ve dvou a musíte vědět, co, jak a proč budete v danou chvíli dělat, což může být pro někoho stresující a nevyhovující potom, co si zažil v nemocnici,“ přemítá Sigmund.
Absolventi mohou praxi vykonat na oddělení urgentního příjmu či jednotce intenzivní péče. „Je škoda, že si ji nemohou splnit také pod odborným dohledem v posádkách ZZS, kde by se z našeho pohledu na práci v terénu připravili lépe,“ je přesvědčený Sigmund.
Momentálně se alespoň osvědčil způsob, že absolventi jsou přijímáni na post řidiče sanitky, kdy si při této práci souběžně dodělají nutnou roční stáž u lůžka, a ZZS si tak člena posádky de facto vychová.
V kraji je na 60 tisíc výjezdů ročně
V současné době má krajská záchranka v denním provozu 33 výjezdových skupin, z toho deset posádek s lékařem.
„V rámci ČR je průměr posádek bez lékaře 80 procent, v našem kraji je to zhruba 75. Lékařské posádky máme rozmístěny napříč krajem v okresech buď jako vůz rychlé lékařské pomoci, či jako rendez-vous systém, kdy lékař dojíždí v malém osobním autě. U nás je to v Olomouci a Zábřehu. Navíc jako jeden z deseti krajů disponujeme i leteckou záchrannou službou,“ přiblížila mluvčí ZZSOK Lucie Mikisková.
Za loňský rok krajští záchranáři absolvovali bezmála 60 tisíc výjezdů a v sanitkách při nich najezdili 1,5 milionu kilometrů. Na linku 155 bylo uskutečněno skoro 100 tisíc telefonních hovorů.
„V regionu tak vyjíždí k pacientům každou hodinu v průměru sedm sanitních vozů a v případech s indikací vyšší naléhavosti číslo zahrnuje i vzlet vrtulníku,“ sdělila Mikisková.
Dobrý plat nestačí, budoucí lékaře lákají i na tankovací karty či psychologa |
Podle ní žádná výjezdová základna ani zdravotnické operační středisko nyní není v personální nouzi.
„Samozřejmě v přednemocniční péči lékaři chybí a jde o celorepublikový problém. My zatím zvládáme směny pokrýt, je to však čím dál složitější,“ přiznal Sigmund.
Zájemců o studium je dost, zato míst málo
Situaci ještě víc zhoršila podzimní novela zákoníku práce nařizující dobu odpočinku mezi směnami. ZZS kvůli tomu nemůže v případě potřeby využít ani ty zaměstnance, kteří by byli ochotni pracovat.
„V době dovolených tak může hrozit, že v případě onemocnění některého z kolegů se nepodaří zajistit náhradu. Na místo události bychom byli nuceni vyslat jinou, vzdálenější výjezdovou skupinu, čímž by se zvýšily dojezdové doby ostatních skupin z důvodu jejich větší vytíženosti v dané oblasti,“ nastínil Sigmund.
Řešením může být výrazné navýšení kapacit vzdělavatelů. Například olomoucká fakulta zdravotnických věd musí odmítat naprostou většinu zájemců o studium záchranářství.
„Pro aktuální akademický rok se hlásilo 223 zájemců o prezenční studium a 103 o kombinované, pro příští projevilo zájem o prezenční formu dokonce 250 uchazečů. Přijato však bude pouze 30 studentů na denní a 15 na kombinované studium,“ uvedl děkan Jiří Vévoda.
Rostoucí zájem je podle něj dán tím, že od roku 2017 není tento obor vyučován na vyšších odborných školách, avšak kapacity na univerzitách nebyly adekvátně navýšeny.
„S nadějí tak hledíme na avizovaný program, kdy by mělo ministerstvo navyšovat kapacity nelékařských zdravotnických pracovníků, podobně jako už realizovalo program na navýšení počtu lékařů. Doufáme, že vše doprovodí ještě další program na zajištění potřebné infrastruktury,“ shrnul Vévoda.
