Žijete ve vztahu? Necháváte si své pocity pro sebe, aniž byste je sdělili partnerovi? Je ve vašem vztahu něco, přes co se vám dlouho nedaří přenést? Máte pocit, že i když mluvíte, partner vás neslyší? Napište dopis a dejte ho svému protějšku přečíst.
Přesně to udělala Ester Geislerová v deseti krátkých filmech, v nichž zkoumá možnosti a limity mezilidské komunikace. Aktéry si vybrala mezi svými nejbližšími. Jsou jimi herci i herečky jako Tomáš Jeřábek, Elizaveta Maximová, Luděk Sobota, Matyáš Řezníček nebo Mia Rosa Kadlecová, a také párový terapeut Jan Vojtko.
A všichni dostali performativní úkol: interpretovat text, který jim adresovali jejich partneři a partnerky. Některým účinkujícím navíc bylo zatajeno, že dopis pochází z pera jejich blízkých. Ti dostali zadání sepsat své neartikulované pocity. Něco, přes co se jim dlouhodobě nedaří přenést.
„Co jsme si měli říct a neřekli... Nebo nemohli, nechtěli, nebyli jsme připravení, měli jsme strach,“ komentuje Vojtko a dodává, že vztahy jsou založené na nevědomých principech vnitřních světů dvou lidí. „Ti se potkali a dotkli jeden druhého. A ten dotek měl sílu vnořit se do hlubin toho druhého a vytáhnout na světlo sílu propojení dvou vesmírů, do té doby skrytých před zraky ostatních,“ komentuje terapeut fakt, že v intimních vztazích často dva lidé žijí a prožívají jiné světy než s ostatními lidmi.
Rozvod po 25 letech. Terapie sdílením mi otevřela oči, říká návrhářka Bakošová |
„Zajímá mě moment, kdy a jak si přestanou dva lidé rozumět. Co se stane s našimi sociálními dovednostmi, když je komunikace moc bolestivá? Proč slova toho druhého zní jako z jiné planety i přesto, že mluvíme stejným jazykem?“ uvádí výstavu její autorka, která spolu s Vojtkem už několik let vede úspěšný projekt Terapie sdílením.
Až na dřeň
„Napiš, co je pro tebe ve vztahu těžké slovně předat, o čem máš dojem, že on nevnímá či neslyší, nebo co chceš, aby věděl. Může to být i milostné vyznání,“ zní zadání Ester Geislerové, které dostali všichni píšící.
Ester Geislerová
|
A na jedné z videoinstalací už běží performance. „Byla to první část tvého těla, které jsem se dotkl. (...) Tolik tvých bojů je tak zbytečných. Máš obrovský srdce, ale dvířka do něj jsou tak maličká,“ interpretuje text od svého partnera Vojtko, který později uvádí, že se mu slova občas nečetla lehce.
„Text se mi hrál těžce, protože ta slova byla zraňující, šla na dřeň. A zároveň lehce, protože jsem díky nim začal daleko víc chápat a souznit s tím, co chtěl autor říct.“
Ve videích diváci a divačky potkají i jiné než lidské postavy.
„Rytíř, mořská panna nebo koníci symbolizují emoce, tužby i potřebu blízkosti. Diváci a divačky se stávají svědky působivé zpovědi a mohou zažít prolomení ticha v rituálu slov a intimních monologů, které zmírňují vnitřní bolest. Konečně totiž zaznívá to, o čem se nemluví,“ podotýká kurátorka výstavy Denisa Václavová.
Dříve stačilo třikrát nepřijít na rande. Ester a Josefina byly hosty Za scénou |
Co jsme měli říct a neřekli mimo jiné přispívá i k osvětě ohledně terapie a duševního zdraví. „Mám pocit, že jít na terapii nebo vyhledat psychologickou pomoc je stále trochu stigma. Spoustu lidí má pocit, že to je nějaká ostuda nebo trend, akorát já věřím, že tento trend je jeden z nejlepších, co můžeme mít. Abychom se zahojili jako společnost, měli bychom začít u sebe,“ dodává Geislerová.
Výstava je k vidění v Kunsthalle Praha v Galerii od 28. června do 13. září letošního roku. Stojí za ní kurátorské duo Christelle Havranek a Denisa Václavová.
