Vizualizace okružního metra (O) | foto: Praha sobě

Praha Sobě představila plán na výstavbu okružní linky metra s 23 stanicemi

  • 328
Uskupení Praha Sobě, které je součástí pražské koalice, navrhne prověřit možnost stavby okružní linky metra. Ulevila by přetíženým úsekům, zjednodušila dojíždění do práce pro Středočechy a napojila na systém MHD plánovanou zástavbu. Zároveň by to ale byla jedna z největších investic v historii města.

„Během dalších let stoupne počet obyvatel Prahy o několik set tisíc a do města bude proudit mnohem víc návštěvníků. Bez nové páteřní linky veřejné dopravy by se Praha zadusila,“ uvedl během představení linky náměstek pro dopravu Adam Scheinherr.

Nová linka s označením O by měla vést z Nádraží Podbaba přes Dejvice, Smíchov, Dvorce, Budějovickou, Vršovice, Žižkov, Vysočany, Čakovice a poté v druhé fázi severně zpět do Podbaby.

Okružní linku navrhli už za komunismu

Nápad na okružní linku se poprvé objevil koncem 80. let 20. století v koncepčních plánech Metrostavu na rozvoj pražského metra jako možnost pro vzdálený časový horizont.

Byla načřtnuta na trase Chmelnice – Palmovka – Dělnická – Vltavská – Letenské náměstí – Hradčanská – Pohořelec – Moskevská (dnešní Anděl) – Smíchovské nádraží – Kavčí hory – Mládežnická (Pankrác)  – Strašnická – Chmelnice.

Zdroj: Wikipedia

Scheinherr přiblížil, že podle návrhu by linka měřila asi 36 kilometrů a bylo by na ní 23 stanic, první část mezi Podbabou a Čakovicemi by měla 26 kilometrů s 18 stanicemi.

Okružní linka by podle náměstka výrazně zkrátila cesty MHD mezi sousedními částmi Prahy a zároveň zajistila napojení na veřejnou dopravu pro oblasti s plánovanou výstavbou, kde by mělo v dalších dekádách vzniknout bydlení pro více než čtvrt milionu lidí.

„Už při současné poptávce by linka metra přepravila v nejvytíženějších úsecích mezi Smíchovem a Budějovickou okolo sto padesáti tisíc cestujících denně,“ řekl Scheinherr.

Náměstek plánuje letos městským radním předložit zadání podrobné studie proveditelnosti linky O. Scheinherr doplnil, že předběžně o možnosti jednal s některými koaličními partnery a se zástupci městských organizací.

„Všichni se shodují, že je důležité, aby Praha pokračovala v rozvoji a neuvízla v tom, že dobudujeme metro D a nebudeme mít žádné pokračování,“ řekl. Studie by mohla být hotova v roce 2025 a pokud by šlo vše bez problémů, stavební povolení k první jižní části linky by mohlo město mít v roce 2033.

Náklady na okružní linku se podle Scheinherra nyní nedají odhadnout, protože bude záležet i na použitých technologiích a dá se například předpokládat, že by metro mohlo v mnohem větší části jezdit po povrchu.

Linka metra O

  • Již dnes by nová linka metra O v jižní části obsloužila minimálně 150 000 lidí denně.
  • Nový development bude potřebovat obsloužit dalších 270 000 obyvatel.
  • Do města přivedou nové návštěvníky příměstské železnice, vysokorychlostní trať VRT, Pražský okruh a pohodlné spojení z Kladna a z letiště.

„Šlo by samozřejmě o jednu z největších investic v historii města, ale není to nic, co bychom nezažili, Praha byla schopna vybudovat i tři linky metra najednou,“ řekl.

Náměstek primátora pro finance Pavel Vyhnánek řekl, že na rozšiřování metra by se měl finančně podílet stát. Dodal, že město hromadilo peníze, ale nepřipravovalo projekty.

„Tady se historicky dělo, že město hromadí peníze, pak teprve chystá projekt, a pak teprve po letech, kdy ty peníze ztratily někdy i desítky procent hodnoty, teprve ten projekt realizuje,“ řekl.

Také podle předsedy klubu Praha Sobě a starosty Prahy 7 Jana Čižinského není na co čekat.

„Dosud jsme dodělávali resty po našich předchůdcích, ale tohle je skutečná dopravní vize. Okružní metro v kombinaci s příměstskou železnicí, rychlodráhou, novými tramvajemi, okruhy a P+R parkovišti vytváří ucelený, komplexní a logický systém dopravy, o který se Praha může v příštích desítkách let bezpečně opřít,“ myslí si Čižinský. Dodal, že Praha nesmí dopadnout jako Česká republika, která je s rychlodráhou o desítky let pozadu a stejně tak má ve velmi špatném stavu dálnice.

Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) k nápadu svého kolegy uvedl, že jde o oprášený návrh, který se objevuje už od roku 1987 jako linka E, a mohl by být dalším logickým krokem v rozšiřování pražské MHD, i když koalice o něm zatím nejednala.

Otázkou je podle něj trasa, u které bude nutné prověřit, zda by nebylo lepší linku vést dále od centra. „Neměla by totiž kopírovat trasu připraveného tramvajového okruhu, který by měl být dokončen mnohem dříve s ohledem na délku povolovacích stavebních procesů metra,“ uvedl.

Nápad dobrý, načasování horší, říká opozice

Návrh Prahy Sobě v principu podpořily i opoziční ODS a ANO. „Jako konstruktivní opozice musíme kolegy z Praha Sobě pochválit. Oprášili totiž studie z dob, kdy Prahu řídili primátoři za ODS, kteří s vybudováním prstence metra okolo centra města počítali,“ uvedl starosta Prahy 13 a městský zastupitel za občanské demokraty David Vodrážka. Dodal, že ODS obdobnou vizi podporuje řadu let.

Potřebuje Praha okružní linku metra?

Hlasování skončiloČtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 17. února 2022. Anketa je uzavřena.

Návrh ocenil i předseda klubu zastupitelů ANO Ondřej Prokop, kritizoval ale načasování. „Dává to smysl, nicméně je škoda, že se to předkládá víceméně minutu před volbami bez nějaké širší diskuze s odborníky. Je to tedy dobrý nápad, ale v podstatě spíše marketingový před volbami, což si myslím, že není úplně nejvhodnější,“ uvedl.

Dodal, že na základě dosavadních zkušeností by se v případě zahájení přípravy dala očekávat realizace v horizontu 30 let. „Takže by bylo také dobré říci, co se bude dělat těch 30 let pro dopravu v Praze,“ řekl.

Město v současnosti čeká na stavební povolení pro stavbu prvního úseku čtvrté linky metra D, který má měřit asi deset kilometrů a propojí Pankrác a Písnici. V budoucnu má být postaven další úsek z Pankráce na náměstí Míru. Celková předpokládaná cena linky D je podle letošní aktualizace 97,79 miliardy korun.

,