Zatímco v květnu roku 1974, kdy metro C poprvé vyjelo z Kačerova na Florenc, se slavilo sladkým Metro dezertem, který se v Československu začal vyrábět právě na počest otevření první linky podzemky, k 50. výročí výtvarníci na zakázku namalovali muraly (velkoplošné malby na stěny ve veřejném prostoru) dlouhé asi 40 metrů.
Škapa s Olmerem, kteří spolu spolupracují už 30 let, je tvořili sedm dnů, ale do kolejiště mohli až v noci po vypnutí proudu a před vyjetím první soupravy, tedy od 1:00 do 3:20.
Pro Škapu, který patří mezi nejvýznamnější autory spojené s českou graffiti scénou a vystavuje v galeriích, představuje metro „bránu do města“. Má k němu odmalička blízký vztah. „Jedna z mých raných vzpomínek je, když se otevírala stanice metra Želivského. Bydlel jsem poblíž,“ řekl redaktorce iDNES.cz.
„Mural vychází z mého díla, ve kterém pracuji způsobem, že dělám většinou městské koláže. Tady jsem do toho zakomponoval i odkaz na navigační systém metra a na různé značky a fragmenty, které se v metru vyskytují,“ přidal výtvarník podrobnosti ke svému muralu.
Dílo Město M tím pádem trochu působí, jako by bylo nakresleno na míru podzemní dráhy. „Ale byla to volná věc. Měli jsme absolutně volnou ruku. Jsem rád, že jsme malovali s Matějem takto naproti. Mám to víc detailní a prokleslené. Matěj udělal uvolněnou, gestickou věc. Myslím, že tyto dvě malby se docela zajímavě doplňují,“ vysvětlil Škapa.
Metro jako krevní systém organismu města
Olmerův Mural Krajina posedlá tmou, podle něj představující „semiabstraktní, spirituální krajinu“, nese stejné jméno jako píseň Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra.
„Jmenuje se to tak, protože je to citace písně od Semaforu, která mě zaujala. A je tam krajina i příroda kombinovaná s temnotou toho podzemí města. Takže je to záměrný kontrast,“ podotkl Olmer, jenž je známý jako průkopník abstraktního, syrového a expresivního graffiti.
Olmer chtěl docílit toho, aby cestující, kteří projíždějí městem, měli možnost kontemplace a spirituálního zážitku v denní rutině. Metro pro něj znamená „krevní systém organismu města“.
„Přijde mi to jako jedna z nejdůležitějších částí města. Myslím si, že metro je součástí města a město je v širším kontextu součástí přírody a vesmíru, takže mi to všechno přijde propojené. Nevidím v tom přímý rozpor,“ řekl iDNES.cz výtvarník, který ve své tvorbě někdy vychází i z vlastní poezie.
„Vernisáž“ za dunění vagonů
Středeční improvizovanou „vernisáž“, jež probíhala za normálního provozu metra, zahájila spolukurátorka Marie Foltýnová z Galerie hlavního města Prahy s tím, že muraly jsou součástí většího projektu LCL v rámci programu Umění pro město. Velkoplošné malby mají totiž vzniknout i na dalších stanicích linky C.
„Stále je otevřena výzva pro podání návrhů na další stanice metra, od Muzea na Kačerov. Vyzýváme všechny umělce a umělkyně, aby podali své návrhy, prohlásila Foldýnová, zatímco její projev pravidelně přerušovalo dunící metro.
Přátelství se Sověty byl narativ vnucený okupanty, říká tabulka u kritizované plastiky |
Podle ní budou vítězná díla vybrána v září a objevit by se v metru mohla buď do prosince letošního roku, nebo na začátku toho dalšího.
Druhá kurátorka a architektka pražského metra Anna Švarc se zmínila, že muraly „jsou veřejná stavba, která slouží především k tomu, abyste žili“. „Prosím všechny zúčastněné, aby respektovali čáru nutnou pro vaši bezpečnost,“ vyzvala Foldýnová na konci svého projevu.
„Chápu, že všichni neberou tento vkus jako obecný. Může to ale být přijatelné pro každého návštěvníka. Může tam každý den objevovat nové detaily,“ dodala Foldýnová.
„Proč pak ten boj proti sprejerům?“
Magdalena a Tereza se na uvedení muralů přišly podívat. „Moc se mi to líbí a díla velmi zpestří pražské metro. Jsem ráda, že tito dva umělci byli osloveni,“ řekla iDNES.cz Magdalena. „Přijde mi to jako super zvelebování metra. A Florenc pro to byl správná volba,“ dodala Tereza.
Líbí se vám muraly na stanici metra Florenc?
Kolemjdoucí David si malby se zájmem prohlížel. „Na muralech se mi líbí, jak jsou naproti sobě a jak jsou odlišné. Vytváří to zajímavý kontrast,“ vysvětlil. „I když oba umělci vychází ze stejných kořenů, každý se vyvinul jiným směrem. Je to důkaz toho, že je graffiti komplexní a že to není jenom bezvýznamný vandalismus, ale forma umění,“ myslí si David.
„Nelíbí se mi to. Nepatří to sem,“ vyjádřil se jiný cestující, který nechtěl prozradit své jméno. Doufá, že muraly jsou na Florenci umístěny jen dočasně.
Na Facebooku se jeden z uživatelů pod fotkami muralů ptal „Proč pak ten boj proti sprejerům?“. Náměstek pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti) mu odpověděl, že malby nejsou ilegální, od umělců si je objednali a nejde o graffiti.
„Na jednu stranu město graffiti a street art vytlačuje z veřejného prostoru a vše ihned přetírá a na druhou stranu dělají v metru street art/graffiti zakázky. Já tomu nějak nerozumím,“ podivoval se jiný uživatel na Instagramu.
Stanici Metra Florenc jsme ozdobili dvěma nástěnnými malbami! Jak se vám líbí? ☺️
Umělci Michal Škapa a Matěje Olmer na muralech ztvárnili své představy města. Pro jednoho je to prostor všemožných tvarů, pro druhého džungle.
Je super, že v metru dostává šanci současné umění a… https://t.co/e9p9vjVn0T https://t.co/PfrSOgczBp
