V čele historického pořadí cyklistů, kteří zde vyhráli nejvíce etap, hraje od roku 2021 s 34 triumfy plichtu s Eddym Merckxem. S odstupem za nimi následují Bernard Hinault (28) a předválečné hvězdy Leducq (25), Darrigade (22) a Frantz (20).
Ovšem remízovou partii s belgickým „Kanibalem“ je Cavendish odhodlán změnit. V 39 letech. Při prodloužení své kariéry.
„Kdybych tomu nevěřil, nejsem tady,“ ujišťuje.
V pondělí měl dostat ve sprinterské etapě do Turína první šanci, jenže našel se až na 113. místě výsledkové listiny. Ze spurtu ho dva kilometry před cílem odstavil hromadný pád, za nímž uvázl.
Tour de Francevše o závodě |
Přesto se u týmového autobusu Astany usmíval od ucha k uchu, když popisoval, co se dělo: „Jsem moc malý na to, abych pořádně viděl, co se přede mnou děje. Jen jsem zaslechl, že kdosi padá, tak jsem rychle začal brzdit a čekal, kdo mě trefí zezadu. Naštěstí mě nikdo nesrazil. Což je dobrá zpráva. Budou další šance.“
Býval vládcem sprinterů, schopným vyhrát v jediném ročníku Tour šest etap. Pak se naopak stal odepisovaným mužem. Bojujícím s virem Epsteina-Barové. Smiřujícím se v roce 2020 s loučením se závody. Zázračně znovuzrozeným poté, co mu hodil záchranný pás Patrick Lefevere z Quick Stepu. Načež opět odloženým na vedlejší kolej a hledajícím spásu ve stáji Astana.
Mark Cavendish vítězí ve 21. etapě loňského Gira
A nebudeš jednou litovat?
Loni v květnu na tiskové konferenci oznámil ukončení kariéry po sezoně 2023. Tehdy byl obklopen manželkou Petou i čtyřmi dětmi a do očí se mu draly slzy, když říkal: „Užil jsem si celou tu cestu.“
První výherce už kupuje kolo pro syna. Hra o zboží za milion korun pokračuje |
Ještě předtím, než ji definitivně ukončí, chtěl při loňské Tour dosáhnout na vysněné 35. vítězství. Útočil na ně v Bordeaux, ale na čáře jej porazil Jasper Philipsen. Lamentoval pak, že mu poskakující řetěz upřel historické prvenství. O den později ležel po pádu na zemi a svíral zlomenou klíční kost.
Mark Cavendish v bolestech po pádu v osmé etapě Tour 2023
Sbohem, kariéro? Anebo... „Já ho přesvědčím, aby zůstal,“ vyhlásil Alexander Vinokurov, šéf Astany.
Jejich rozhovor se údajně odehrál následovně.
„Skutečný šampion by neměl končit tímto způsobem,“ podotkl Vinokurov.
„Já už se rozhodl. Končím. Už jsem to přece i vyhlásil.“
„A nebudeš za pár let litovat, žes to ještě nezkusil?“
„Nevím. Ale teď se těším, že nebudu muset dál hladovět, každý den vstávat na trénink a opouštět na dlouhý čas Petu a děti.“
„Opravdu? Pokud zůstaneš a zkusíš ještě vyhrát etapu na Tour, dám ti hned další smlouvu.“
Cavendish si vzal delší čas na rozmyšlenou a probral vše doma, kde mu děti řekly: „Ještě rok to zkus, tati.“ Zůstal tedy. Pro jeden poslední pokus na Tour.
Vlastně, dal si dvě podmínky: příchod svého dvorního rozjížděče Michaela Mörköva a osobního kouče Vasilise Anastopoulose do Astany. Dobře, Marku, máš je mít.
Oba byli přetaženi z Quick Stepu.
Mark Cavendish na Tour de France 2024.
Láme mi srdce, jak Mark trpí
„Nedělali jsme v tréninku na sezonu 2024 nic neobvyklého,“ konstatoval Anastopoulos. „Zaměřili jsme se nejprve na vybudování Markovy vytrvalosti a až potom na jeho sprinterskou sílu, protože základem je, aby ke spurtům přijížděl co nejčerstvější.“
Řekl jsem našemu fotografovi: Prosím tě, najdi mi ty zuby, popisuje Hirt |
Nicméně letošním jarem se Cavendish protrápil. Na Tirrenu-Adriatiku nastydl a nevešel se do časového limitu. Při závodě Milán – Turín se mu netočily nohy a vzdal. „Rozhodli jsme se ho proto stáhnout ze závodů a dát mu čas na zotavení, protože tři týdny kašlal,“ říkal kouč.
Vrátil se domů na Man, kde si pročistil hlavu. Jednoho dne zavolal Anastopoulosovi: „Vasi, zítra je tu na ostrově malý závod. Můžu se zúčastnit?“
„Jasně, jdi do toho a bav se.“
Zaplatil 20 liber startovného a jel s amatéry v rámci tréninku Nick Corkill Memorial Race na 50 mil. Skončil devětadvacátý, ale hlavně: „Byl zase jako dítě, které se cyklistikou baví. Na čemž jsme začali stavět.“ Vyhraná etapa ve slabší konkurenci na závodě Kolem Maďarska dodala Cavendishovi další impulz: Vidíte, pořád umím vítězit.
 |
„Jsem na Tour připravenější než loni a mám i kvalitnější podpůrný tým,“ hlásil ve Florencii.
V kopcovité první etapě vzápětí svedl drsný boj s úžehem a vlastním tělem. „Měl jsem před očima hvězdičky,“ přiznal. Z pelotonu odpadl 160 kilometrů před cílem. Obklopen čtyřmi kolegy, kteří jej neustále polévali vodou, šlapal na konci závodu, dokonce i zvracel. Zdálo se, že je blízko kolapsu.
„Láme mi srdce a skoro brečím, když vidím, jak Mark trpí. Jeho tělo prostě říká ne. Je vidět, jak moc je mu zle,“ glosoval krajan Luke Rowe, jenž ze společenství závodníků přešel mezi mediální experty.
Toho dne ztratil 39 minut. „Ale časový limit jsme měli zcela pod kontrolou,“ přesvědčoval Cavendish.
Spekulace, že ho sužuje nemoc, rychle zahnal a na pondělním startu v Piacenze tvrdil: „Jsem nachystaný na turínský sprint.“
Že se do jeho koncovky nemohl zapojit, přijal posléze s nadhledem. „Byla to dlouhá etapa. Všechny nás bolí nohy. Možná jen Pogačara ne,“ vtipkoval a hleděl do budoucna: „Reálně budu mít na letošní Tour ještě čtyři nebo pět šancí.“
The dream stays alive: Mark Cavendish is not giving up on number 35
Read more: https://t.co/ynPNiW1anO https://t.co/HOkLNvDTOT
Otázka zní, zda při své zteči na rekordní hradby není už příliš starým rytířem pro souboj s mnohem mladšími soky.
„Ale já nemám co ztratit,“ reaguje. „Není to jako hrát ruletu. Pokud tu letos nevyhraju, neztratím tím 34 etap Tour, které jsem v minulosti získal. A pak, ať dopadnu jakkoliv, už vážně řeknu dost.“
Čtyřicátiny v roli závodníka Sir Mark rozhodně slavit nemíní.
