„Na závody se mnou jezdí předseda svazu Oldřich Kubišta a fyzioterapeut Patrik Grosman, kterého mají ostatní za mého trenéra. Když se ostatní koučové baví, tak on s nimi stojí, ale neví, co se děje,“ vyprávěl Choupenitch na čtvrteční tiskové konferenci. „Trošku to trolíme, abychom odvedli pozornost od toho, co dělám v reálném tréninku.“
Jak se tedy připravujete?
Na tajných místech trénuju s trenérem, který nemůže být odhalený. Trénujeme po hotelích, po garážích, v Hongkongu jsem trénoval v dětské herně v prostoru, kde mají obědy. Prostě bizár. Zároveň je to jediná možnost. Vždycky říkám, že není zavřených dveří, ale musíte najít způsob, jak je otevřít. A já je otevírám zvláštním způsobem. Doteď to funguje a od příští sezony to snad bude jiné.
Alexander Choupenitch s předsedou svazu Oldřichem Kubištou (vpravo) a fyzioterapeutem Patrikem Grosmanem:
Patrik Grosman vám taky pomáhá?
Ano, je skvělý. Dělal dřív karate a bojovým sportům rozumí. Já mu řeknu plán před zápasem a on se mě snaží držet, aby v něm nebyly emoce a abych zachoval chladnou hlavu. Musím se v mnohém spolehnout na sebe, ale myslím, že jsem ve věku, kdy je to tak v pořádku. Každopádně Patrik bude se mnou jako můj trenér u planše i na olympiádě.
Jak se do Paříže těšíte?
Velmi. V prosinci to vůbec nevypadalo, že se na olympiádu kvalifikuji, ale od té doby jsme pár věcí změnili, já si pár věcí ujasnil a nakonec je letošní sezona jednou z nejúspěšnějších, jaké jsem kdy měl.
Jistě i díky tomu, že na nedávném mistrovství Evropy jste získal bronz.
Který má pro mě cenu zlata. Evropa je v šermu pořád nejsilnější kontinent, i když se konkurence začíná vyrovnávat. Sjela se celá evropská špička, tím pádem i nejlepší světoví šermíři. Mě přitom v posledním měsíci trápí zranění v horní polovině těla, které nechci specifikovat, ale dost mě omezuje v šermířském tréninku. Na Evropu jsem tedy odjížděl s otazníky, jestli se mi turnaj povede.
Fleretista Choupenitch získal na mistrovství Evropy podruhé bronz |
Jaké výhry si nejvíce ceníte?
V osmifinále jsem narazil na loňského mistra Evropy Filippa Macchiho, což je jeden z hlavních koňů italského týmu a trénuje s mým bývalým trenérem. Celý zápas jsem prohrával, byl jsem o tři zásahy dole, ale pak jsem vyhrál a mám super skalp. Jen pak přišli za mou kondiční trenérkou, která je taky z Itálie, že mě trénovat nemůže, tak jsme to tajně vyřešili. Ale je zajímavé, jak se hned báli.
V semifinále vás zastavil jiný Ital a loňský mistr světa Tommaso Marini, který později získal zlato.
Do stavu 11:11 byl zápas vyrovnaný, ale pak mi došly síly. V hale bylo 33 stupňů a dohnalo mě tréninkové manko a že jsem měl zápasů míň. Ale s takovým borcem jsem šermoval vyrovnaně, což je povzbudivé.
Jak se teď budete chystat na Paříž?
Budu pokračovat ve svém velmi zajímavém formátu přípravy, kdy je turbulentní každý den. Jednou vám to povím celé. Pojedu na kemp do Polska a Maďarska, musel jsem se spojit se zeměmi, které na olympiádu taky jedou. Ale zároveň musíte dbát na to, že když jedete na kemp, tak nechcete ukázat všechny zbraně. Je to balanc, abyste trénoval, a do toho hrajete mentální hru.
Připravujete se speciálně i na to, že olympijská soutěž v šermu se uskuteční během jediného dne?
Ne, takhle je to na šermířských závodech vždycky. Ale člověk si musí a zároveň nesmí uvědomit to, že má jen jednu šanci. Jindy víte, že za dva týdny je další turnaj, kdy to můžete napravit.
Zranění vás nebude omezovat?
Byl bych rád, kdyby se dalo do kupy. Dělám pro to maximum, ale některé věci nejdou tak rychle. Ale vím, že dokážu fungovat i s tím.
