Čeští horolezci Zdeněk Hák, Radoslav Groh a Jaroslav Bánský jako první vystoupili na vrchol Muču Kiš (7480 m) v pákistánské části pohoří Karákóram. | foto: ČTK

Češi jako první pokořili nejvyšší dosud nezdolanou horu Muču Kiš v Pákistánu

  • 18
Čeští horolezci Zdeněk Hák, Radoslav Groh a Jaroslav Bánský jako první vystoupili na vrchol Muču Kiš v pákistánské části pohoří Karákóram. Na dosud nejvyšší nevylezené hoře světa, která je vysoká 7480 metrů, stanuli v pátek 5. července.

Vedoucí expedice Groh o tom informoval ČTK. Podle něj v uplynulých letech marně usilovalo o výstup na Muču Kiš více než dvacet expedic složených z elitních horolezců z různých koutů světa.

„Kombinace vysoké nadmořské výšky, strmých ledových stěn, nevlídného počasí s ohledem na monumentální vzdálenost mezi základním táborem a vrcholem činila horu nedostupnou,“ uvedl Groh.

Čeští horolezci Zdeněk Hák, Radoslav Groh a Jaroslav Bánský stoupají na vrchol...
Čeští horolezci Zdeněk Hák, Radoslav Groh a Jaroslav Bánský jako první...

Také česká expedice se potýkala s řadou komplikací včetně zdravotních potíží a nedostatečné aklimatizace. „Ani situace po příchodu do základního tábora na moréně Muchuvarského ledovce nebyla ideální. Prognóza slibovala jen krátké okno solidního počasí,“ konstatoval Groh. Kvůli množství sněhu na hoře hrozily laviny

Výstup zahájili čeští horolezci 1. července. Překonat museli více než 3687 metrů převýšení a absolvovat vzdálenost přes 20 km.

„Vystoupili jsme z jihu na hlavní hřeben a pak jsme pokračovali na západ k vrcholu, kde jsme stanuli 5. července v 10:20. Sestup nám trval jeden den, 6. července v 18 hodin jsme se vrátili do základního tábora,“ popsal Hák pro ExplorersWeb.

Denně lezli deset hodin a nocovali ve stanu ukotveném k ledové stěně. Během výstupu zdolali rovněž skalnaté úseky.

Češi se o pokoření vrcholu pokoušeli už v letech 2020, 2022 a 2023. Loni našli cestu na hřeben Pavel Kořínek, Pavel Bém, Radoslav Groh a Tomáš Petreček. Expedici museli ukončit ve výšce 7 200 metrů na úpatí závěrečné skalní pyramidy, sotva 250 metrů pod vrcholem, kvůli špatnému počasí.

,