„Šla jsem za ní, ale bála jsem se,“ vzpomínala před časem. „Mluvila za mě mamka, já Janě dopis podala a ona mi řekla, že kdybych si chtěla přijít zahrát, tak mají ve čtvrtek v tolik a tolik trénink.“
Tehdy by ji nejspíš nenapadlo, že o deset let později se stejně jako ona podívá do finále Wimbledonu, který Novotná v roce 1998 ovládla.
Po epickém čtvrtečním boji, v němž zdolala světovou čtyřku Jelenu Rybakinovou 3:6, 6:3 a 6:4, ale své nejniternější tužby proměnila v dojemnou a krásnou realitu.
Obrovské vzepětí Krejčíkové. Porazila Rybakinovou a je ve finále Wimbledonu |
„Jana je moje inspirace. Bojuju o každý míč, protože přesně to by po mně chtěla. Moc mi chybí,“ vyprávěla pouhých pár desítek vteřin po zápase. „Mám na ni spoustu krásných vzpomínek. Říkala mi hodně příběhů, jak se Wimbledon snažila vyhrát. Když jsme se o tom bavily, měla jsem k tomu hodně daleko, ale teď jsem tady. A ve finále!“
Jen co dohovořila, musela si před další otázkou vzít krátkou odmlku. Obličej schovala do dlaní, přemohly ji slzy. Novotná jejím skvělým výkonům bohužel nemůže přihlížet. V roce 2017 zemřela na rakovinu.
Krejčíková si po semifinále jistě vzpomněla i na to, jak kdysi coby snaživá žačka přes nervozitu, kterou před vítězkou sta turnajů na okruhu WTA – singlových i deblových dohromady – pociťovala, její pozvání skutečně přijala.
Česká tenistka Barbora Krejčíková slaví po vyhraném semifinále ve Wimbledonu.
A po měsíci si od ní vyslechla příznivou zprávu: „Jana mi řekla, že bych podle ní měla zkusit profesionální kariéru. Že na ni mám. A že by mi chtěla hrozně moc pomoct.“
S Novotnou tedy začala spolupracovat. Jeden z tipů, který jí mentorka prozradila, před pár dny sdílela s fanoušky na sociálních sítích. „Řekla mi, abych začala létat byznys třídou, jakmile si to budu moct dovolit,“ vyprávěla.
Zdánlivě úsměvná maličkost ilustruje, že slibná juniorka, která se v té době chtěla etablovat i mezi dospělými, díky zkušenostem bývalé elitní hráčky pomalu pronikala do tajů špičkového tenisu.
Vítězný mix Krejčíkové: vzpomínky na Novotnou, rady od Kodeše i české písně |
A svou rádkyni a podporovatelku začala napodobovat.
Premiérový postup do singlového osmifinále na grandslamu zaznamenala 2. října 2020, tedy přesně v den jejích nedožitých 52 let. Před zápasem se vzhledem k dojemné a smutné souhře okolností rozplakala.
O sedm měsíců později dobyla první titul na okruhu WTA, uzmula ho ve Štrasburku, kde Novotná uspěla v roce 1989.
A na následujícím Roland Garros Krejčíková po vítězném finále dvouhry poslala polibek do nebe. „Jana chce, abych vyhrávala. Ví, co to pro mě znamená, a já vím, co by tenhle triumf znamenal pro ni,“ popisovala tehdy.
Mimochodem, obě mají stejné taktéž kariérní maximum ve světovém žebříčku.
Krejčíková se v něm na začátku sezony 2022 propracovala na druhou příčku, na niž se nejvýš vyšplhala i Novotná. Obě se pak staly světovými jedničkami v deblu.
Wimbledonpříloha iDNES.cz |
Pokud by Krejčíková zvítězila i v sobotním wimbledonském finále proti Italce Jasmine Paoliniové, mohla by Novotnou opět pozdravit tam nahoru, odkud na ni její někdejší trenérka dohlíží.
Zároveň by se postarala o další utužení už tak silného symbolického pouta, které ji s ní pojí.
Případnou trofejí by se totiž mezi vítězky travnaté slavnosti zapsala přesně 26 let poté, co zde Novotná slavila emotivní triumf.
Zahnala jím vzpomínky na finále 1993, v němž proti německé legendě Steffi Grafové ve třetí sadě ztratila vedení 4:1 a 40:15, načež při ceremoniálu plakala vévodkyni z Kentu na rameni.
Jana Novotná a Pete Sampras na slavnostní večeři wimbledonských šampiónů v Londýně (1998)
Krejčíková už po letošním londýnském osmifinále líčila: „Vždycky, když sem přijedu, tak na Janu myslím. Pořád ji máme v šatně a každý den, kdy tam jdu, se na ni koukám. Hodně tady o ní přemýšlím a přála bych si, aby tu byla.“
Nejen čtvrtečním výkonem, ale celou svou kariérou dělá vše pro to, aby na ni Novotná mohla být hrdá.
Což ona jistě je.
A platí i slova, která už před třemi roky pronesla další bývalá šampionka Hana Mandlíková. Pařížský triumf Krejčíkové okomentovala:
„Barbora všem Janu krásně připomněla. Aspoň na chvíli ji vrátila mezi nás na zem.“
