Předtím se na grandslamu dostal nejdál do osmifinále Roland Garros, teď se vyhřívá mezi elitní čtyřkou nejstaršího majoru. Tak trochu nečekaně. V letošní sezoně se mu úplně nedařilo, dokonce z turnajů ATP přejížděl i na nižší challengery. Navíc na trávě v minulých letech taky zrovna neexceloval.
Chytil se až nyní. A ve Wimbledonu drží italskou vlajku, což se čekalo spíš od světové jedničky Sinnera. Teď ale září jiný jihoevropan, který naposledy vyřadil v pětisetové bitvě Taylora Fritze.
„Byl to můj druhý nejlepší den v životě a první v kariéře,“ žasl po středečním čtvrtfinálovém boji. Jediný okamžik, který překonal radost z úctyhodného sportovního výkonu, bylo narození jeho syna Ludovica.
Senzační tažení Krejčíkové trvá dál. Češka je ve Wimbledonu už v semifinále![]() |
Samozřejmě, že i dřívější tenisové úspěchy by Musetti mohl řadit opravdu vysoko. Ale ne každý den se stává, že vás v publiku podporuje královna Camilla. A že spolu s ostatními fanoušky tvoří na druhém největším wimbledonském dvorci mexickou vlnu.
„Nejdřív jsem o tom vůbec nevěděl, protože na tribunách bylo tolik lidí, že jsem neviděl ani svoje kamarády. Byla čest hrát před takovou personou, jakou je ona.“
Členka královské rodiny viděla velkolepé představení, ve kterém se oba tenisté přetahovali tři a půl hodiny. Ostatně, maratonské zápasy Ital dobře zná, v All England Clubu ještě letos ani jednou nevyhrál ve třech sadách.
A na wimbledonských kurtech tak strávil během 22 setů už neuvěřitelných 16 hodin a jedenáct minut.
„V kariéře jsem zažil spoustu zápasů, v nichž rozhodovalo pár míčků, které jsem nedokázal proměnit. Prohrál jsem v pěti setech s Djokovičem, Tsitsipasem,“ vybaví si, že dlouhá utkání mu nejsou cizí.
„Právě z duelů s těmito šampiony jsem si odnesl nejvíc zkušeností, díky nim už zvládám klíčové momenty mnohem líp. A myslím, že mám šanci porazit i Novaka,“ věří si na páteční semifinálový duel.
Jistě, sebevědomí Musettimu právem nechybí, navíc oplývá dobrou fyzickou kondicí.
Ale přece...
Djokovič se při své cestě do semifinále na kurtech zdržel o šest hodin méně. Navíc si ve středu na rozdíl od Itala odpočinul, protože jeho čtvrtfinálový soupeř Alex de Minaur se ještě před zápasem kvůli zranění odhlásil.
Ve Wimbledonu Srb triumfoval už sedmkrát a podle výkonů ho nejspíš ani netrápí koleno, se kterým byl krátce po Roland Garros na operaci.
„Jednou už jsem ho porazil,“ připomíná Musetti loňské osmifinále v Monte Carlu. „V dalších pěti zápasech jsem ale prohrál. Když proti němu nastupujete na kurt, jste mnohem víc vystresovaný, máte jinou mentalitu. Přece jen je jedním z nejlepších hráčů historie,“ uvědomuje si.
S Djokovičem se naposledy střetl na začátku června v Paříži, kdy ho Srb vyřadil v pěti setech ve třetím kole Roland Garros.
Djokovič završil vítězný obrat ve tři ráno: Spát nechci, není někde párty? |
„Bylo to intenzivní a pro oba hodně stresující,“ vyloví Musetti z paměti. Vlastně ani dlouho přemýšlet nemusí. Kdo by si nevybavil šílený zápas, jenž trval čtyři a půl hodiny a který skončil ve tři hodiny ráno.
„Hned jsem na to vzpomínal a dělal si legraci, že teď takhle pozdě naštěstí hrát nebudeme,“ připomíná Ital wimbledonské pravidlo, které tenisty před pozdními konci chrání. V All England Clubu totiž sportovní zábava musí kvůli nočnímu klidu končit v jedenáct večer tamního času.
„Ale jinak to byl na Roland Garros moc pěkný zápas. Analyzoval jsem si po něm důležité okamžiky, vím, že jsem měl šanci vyhrát. V posledních týdnech jsem ke své hře začal přistupovat trochu jinak, pozitivněji,“ líčil Musetti. „Toho se chci držet. Nehrát pořád to stejné, protože nemám rád monotónní tenis.“
I proto oplývá něčím, co se v dnešní hře už příliš nevidí.
Jednoručným bekhendem.
Federerova chlouba vymírá. Proč? Zasáhlo mě to jako dýka, říká Maestro |
„Od malička jsem hrál hodně čopy, zkracoval jsem hru. Přirozeně jsem tíhl spíš k bekhendu, hrál jsem jednoruč. A myslím, že zvlášť na trávě mi můj styl hodně pomáhá,“ pyšní se zbraní, kterou před ním používal třeba legendární Roger Federer.
Už od dětství ho trénuje jedna a ta samá trenérka, Simone Tartariniová. „Pracujeme spolu od mých osmi let, což není moc obvyklé. Ale vyhovuje mi to, se Simone se díky tomu známe opravdu dobře, navíc mě celou moji kariéru podporuje.“
A s Musettim ji pojí i tetování.
Nápis „Il meglio deve ancora venire“.
Což v italštině znamená „To nejlepší teprve přijde“.
„Teď můžu říct, že skutečně přichází,“ potvrzuje italský mladík.
„Ještě mám vytetovanou kotvu, která symbolizuje rodinu. Moji rodiče při mě vždycky stáli, podporovali mě a spoustu toho obětovali, abych mohl hrát tenis. Teď se to všechno vyplácí. proto jsem byl po čtvrtfinále na kurtu tak emotivní,“ prozradil.
Na těle má Musetti ještě třetí obrázek. Srdeční tep s tenisovou raketou uprostřed.
Nic zvláštního, říkáte si. Podobné tetování zdobí v různých variacích mnoho lidí.
Ale Ital v něm má doslova kus svého srdce.
„Můj strejda je kardiolog. Takže to není ledajaký tep, ale nechal jsem si změřit a namalovat přímo ten svůj,“ vysvětluje. „Tenis je pro mě všechno, celý můj život.“
Což dá Musetti znovu vědět už v pátek na wimbledonském centrálním kurtu. A pokud znovu projeví obrovské odhodlání, bojovného ducha a ukáže, že už zvládá i klíčové momenty zápasů...
...pak jeho senzační cesta nemusí skončit v semifinále.