Země se skládá ze čtyř hlavních vrstev počínaje vnitřním jádrem ve středu planety, které je obklopeno vnějším jádrem, pláštěm a kůrou.
Vnitřní jádro je hustá pevná koule o poloměru asi 1 221 km. Teplota v něm dosahuje až 5 400 stupňů Celsia. Vnitřní jádro obklopuje tekuté vnější jádro. Tato vrstva je silná asi 2 300 kilometrů.
Mezi vnějším jádrem a kůrou se nachází plášť, nejsilnější vrstva. Jak připomíná NASA tato horká, viskózní směs roztavených hornin je silná asi 2 900 km a má konzistenci karamelu. Vnější vrstva, zemská kůra, sahá na pevnině v průměru asi 30 km hluboko. Na dně oceánů je kůra tenčí a sahá asi pět kilometrů od mořského dna k vrcholu pláště.
Pevné zemské jádro „zabalené“ v tekutém vnějším jádru a ukotvené gravitací se otáčí jinak, než jak rotuje Země. Vědci se domnívají, že je zodpovědné za magnetismus Země. Tato oblast Země není přímo prozkoumána a tak se všechny znalosti o této části naší planety snažíme získat na základě jejích projevů.
Stejně na to šli věci z University of Southern California, jejichž poznatky zveřejnil časopis Nature, kteří ke zkoumání rotace jádra využili seismické vlny, které měřili mezi lety 1991 až 2023 v okolí Jižních Sandwichových ostrovů v jižním Atlantiku. Zaměřili se na specifický typ seismické vlny označovaný jako PKIKP, která prochází vnitřním jádrem a je zaznamenáván seismometry v severní části Severní Ameriky.
K měření změn rotace jádra využili toho, že našli shodné průběhy seismických vln vyskytujících se u opakovaných zemětřesení, aby odhalili, kdy vnitřní jádro znovu zaujímá stejnou polohu vůči plášti jako v některém z období v minulosti. Proto může porovnání seismických dat z různých časových bodů odhalit změny pod povrchem planety. Nyní jemné změny v průchodu vln Zemí v různých obdobích odhalily zpomalení vnitřního jádra.
Vědci analyzovali seismická data zaznamenaná během 121 opakujících se zemětřesení, ke kterým došlo v letech 1991-2023 a také data z několika jaderných testů po celém světě, aby dospěli ke svým závěrům.
Období sledování zahrnuje i čas, který zkoumali i čínští vědci, kteří oznámili, že zemské jádro mění svou rotaci a možná se i na přelomu minulého desetiletí zastavilo. I když byla tato studie přijata poněkud chladně, nové poznatky by ji mohly znovu probudit k životu.
I nová studie hovoří o tom, že se rotace jádra může měnit. „Vzorec shod (shodné průběhy seismických vln, pozn. red.) spolu s předchozími studiemi ukazuje, že vnitřní jádro od roku 2003 do roku 2008 postupně superrotovalo (otáčelo se rychleji než zbytek Země, pozn. red.) a poté od roku 2008 do roku 2023 dvakrát až třikrát pomaleji subrotovalo zpět po stejné dráze. Tyto shody umožňují přesné a jednoznačné sledování progrese a regrese vnitřního jádra,“ vysvětlují své zjištění vědci v časopise Nature.
„Když jsem poprvé viděl seismogramy naznačující tuto změnu, byl jsem v rozpacích, ale když jsme našli dva tucty dalších pozorování naznačujících stejné vzorce, byl výsledek nezvratný. Vnitřní jádro se poprvé po mnoha desetiletích zpomalilo. Jiní vědci v poslední době argumentovali podobnými i odlišnými modely, ale naše nejnovější studie poskytuje nejpřesvědčivější řešení,“ řekl na stránkách univerzity profesor geologických věd John Vidale.
Po autorů studie z University of Southern California, by rozdílné rychlosti dopředného a zpětného pohybu mohly naznačovat, že pro dynamiku mezi vnitřním jádrem, vnějším jádrem a pláštěm budou nutné nové modely.
I když tato změna může změnit délku dne o zlomky sekundy, nebude patrná, uvedli vědci.
