Americká soukromá firma Axiom Space byla založena v roce 2016 s cílem začít podnikat na vznikajícím trhu komerčních vesmírných letů. Společnost se v tomto prostředí velmi rychle zorientovala a již v roce 2020 si na své konto připsala první úspěch, když vyhrála výběrové řízení na zvětšení prostor Mezinárodní kosmické stanice. Firma podepsala s NASA smlouvu, na jejímž základě dodá pro ISS až tři nové moduly, které by se v budoucnu měly odpojit a začít fungovat jako samostatná orbitální stanice.
V březnu 2020 si firma Axiom zaplatila také první start kosmické lodi Crew Dragon u společnosti SpaceX. Tento kontrakt byl o rok později rozšířen o další tři starty. Všechny tyto aktivity Axiomu souvisí s vizí NASA o postupné změně provozu ISS z čistě vědecké stanice na takovou, která bude provozována i za účelem komerčním. Axiom Space je mimochodem jednou ze dvou společností, které pro NASA vyvíjejí lunární skafandry pro program Artemis.
16. března 2023 |
Plány s využitím lodí Crew Dragon pod taktovkou Axiom Space byly zpočátku veliké, hovořilo se kupříkladu o tom, že by ISS měl navštívit slavný americký herec Tom Cruise či výherce televizní soutěže, nicméně plány se mění, a tak se do vesmíru nakonec vydali jiní.
První start se uskutečnil v dubnu 2022, druhý v květnu 2023 a ke třetímu došlo letos v lednu. Při nich se na oběžnou dráhu dostalo celkem jedenáct astronautů, v devíti případech šlo o platící zákazníky, zbylí dva byli bývalí astronauté NASA a současně zaměstnanci firmy Axiom.
První soukromá vesmírná mise na ISS nekončí podle plánu. Turisté se zdrží |
Patrně bude dobré se v tomto bodě podívat, jakým způsobem platily tyto osoby svůj kosmický let. Dá se říct, že první komerční let s názvem Ax-1 se celý nesl ve znamení soukromníků, kteří si svou cestu zaplatili z vlastní kapsy. Již druhý start Ax-2 však představoval jakýsi přechod – byl zde sice ještě samoplátce John Shoffner, ale zbylí dva členové posádky, Ali AlQarni a Rayyanah Barnawi, již byli placeni ze státních peněz Saúdské Arábie. Třetí start s názvem Ax-3 tuto změnu jednoznačně potvrdil, jelikož firma Axiom začala více cílit na vládní instituce.
20. ledna 2024 |
S vládními místy spolupracoval Axiom již v minulosti, nicméně konkrétnějších podob tyto dohody začaly nabývat až v několika posledních letech. V listopadu 2021 byla podepsána smlouva s Itálií, v červenci 2022 s Novým Zélandem a další spolupráce byly uzavřeny se Saúdskou Arábií, Tureckem, Maďarskem či Polskem, ale k těm se dostaneme později. Toto vše byl jen začátek, protože v dubnu 2023 představila firma Axiom daleko ambicióznější plán, který umožní libovolné vládě na světě vytvořit si svůj vlastní pilotovaný kosmický program bez nutnosti budovat si pro něj i potřebnou infrastrukturu.
Země, které se rozhodnou zahájit spolupráci, získají možnost účastnit se nějakým způsobem budoucích kosmických letů společnosti. Axiom těmto zemím také umožní společné výzkumné a vývojové aktivity a je tu také možnost podílet se na vývoji budoucí stanice společnosti.
Asi největším lákadlem v celém plánu Axiomu je možnost zaplatit si start vlastního astronauta na oběžnou dráhu. A tomu se patrně nedalo odolat. Jako první se díky smlouvě dostali do vesmíru dva občané Saúdské Arábie, oba byli účastníky mise Ax-2 v roce 2023. Hned následující mise Ax-3 pak byla doposud nejevropštější misí. Během ní na palubu ISS zavítali Walter Villadei z Itálie, Švéd Markus Wandt (člen záložního oddílu astronautů ESA) a Alper Gezeravci z Turecka.
Posádka mise Ax-3, zleva: Specialista mise Marcus Wandt, pilot Walter Villadei, velitel Michael López-Alegría a specialista mise Alper Gezeravci
Pokud jde o následující let Ax-4, který by se měl uskutečnit koncem tohoto roku nebo začátkem příštího, kolem něj doposud panují nejasnosti týkající se složení posádky. Jisté místo má v podstatě pouze velitelka a zkušená astronautka Peggy Whitsonová, zatímco na zbývající tři sedadla je tlačenice. Nejčastěji uváděným možným členem posádky je Sławosz Uznański, polský člen záložního oddílu astronautů ESA. Mezi další kandidáty patří Tibor Kapu, za jehož start zaplatila maďarská vláda 100 milionů dolarů, a hovoří se i o jednom členovi oddílu indických astronautů kosmické agentury ISRO.
Tím však výběr kandidátů nekončí, zmiňován je i Brazilec Alysson Muotri, jehož start by platila z větší části Kalifornská univerzita, či některý z Britů v oddílu astronautů ESA. Ti, na které nezbude místo, dostanou svou šanci patrně příště. Pátý a případné další lety ale Axiom prozatím nemá nasmlouvané. A také není jasné, zda se obrátí opět na SpaceX, či využije služeb nováčka v oboru, firmy Boeing a její lodi Starliner, kterou Axiom původně zvažoval už před několika roky.
Návrat naší republiky do vesmíru?
Šanci dostat svého občana na oběžnou dráhu měla a stále ještě má i Česká republika, která obdržela první nabídku od Axiomu již v polovině loňského roku, nicméně ji v prosinci 2023 odmítla. Důvodem byla příliš vysoká cena letenky, která se pohybovala okolo 1,35 miliardy korun (60 milionů dolarů). Bylo proto velkým překvapením, když před několika dny oznámil ministr dopravy Milan Kupka, že se okolnosti změnily a Čech se na oběžnou dráhu přeci jen vydá.
Oznámení ministra dopravy bylo upřesněno minulý týden při tiskové konferenci v prostorách brněnské hvězdárny. Česká kosmická cesta se neuskuteční ani letos či příští rok, v současnosti se pracuje s tím, že by se měla uskutečnit do pěti let, tedy do roku 2029.
Podpoříme vyslání Čecha do vesmíru, řekl Fiala. Letět by mohl do pěti let |
Informací o konkrétních plánech na českou vesmírnou misi zatím moc není a momentálně vlastně ani není jasné, jestli půjde o spolupráci s firmou Axiom, nebo jsou zvažovány i jiné možnosti. Proč ale vláda od loňska změnila své rozhodnutí? Mohlo to být i tím, že dle ministra část vesmírné cesty zaplatí soukromé firmy z oblasti leteckého a zbrojního průmyslu a dalších oborů. Pokud jde o vládu samotnou, ta každý rok přispívá 1,6 miliardy korun do rozpočtu Evropské kosmické agentury a také plánuje příští rok navýšit peníze na výzkum, aby se vytvořily podmínky pro kosmický let českého občana. Vláda si totiž přeje, aby nešlo jen o krátký několikadenní let (jako v případě dosavadních misí Axiom), ale o delší pobyt ve vesmíru.
Zároveň by ale nechtěla, aby šlo jen o zakoupení letenky, ale o celý projekt, který pomůže českému průmyslu a probudí zájem mezi mladými lidmi o studium technických oborů.
Člověk, se kterým se pro tuto cestu nyní počítá, je 38letý vojenský pilot Aleš Svoboda ze 21. základny taktického letectva v Čáslavi.
Hostem pořadu Rozstřel je Aleš Svoboda, stíhací pilot a budoucí český astronaut.
Aleš je vojákem již dlouhých devatenáct let a na různých typech letounů včetně JAS-39 Gripen má nalétáno více než 1 500 hodin. Členem záložního oddílu astronautů evropské kosmické agentury ESA je od roku 2022.
Česko má po 44 letech astronauta. Pomohlo mi létání s gripenem, říká Svoboda |
Pokud jde o Alešovy budoucí aktivity v oboru kosmonautiky, měl by zahájit v druhé polovině letošního roku výcvik v evropském astronautickém centru EAC, který se bude celkově skládat ze tří dvouměsíčních kurzů. Pokud by se jeho mise uskutečnila, stal by se Aleš druhým Čechem, který se podívá do vesmíru. Prvním byl pochopitelně Vladimír Remek, který do vesmíru odstartoval v březnu roku 1978 a na několik dní přitom navštívil orbitální stanici Saljut-6.
Na akademii měl Remek samé pětky a jednu čtyřku, pak letěl do vesmíru |
Text vznikl pro server ElonX, který se věnuje primárně psaní o firmě SpaceX. Text byl redakčně upraven, původní verzi najdete zde.
