Nejvyšší správní soud do čtvrtka ve stanovené desetidenní lhůtě obdržel šest stížností na evropské volby v Česku, většina se jich týká údajně nezapočítaných preferenčních hlasů. Několik podnětů soud obdržel už před začátkem lhůty, musel je tedy odmítnout pro předčasnost.
Jeden se týkal nové europoslankyně Danuše Nerudové (STAN) kvůli tomu, že na hlasovacích lístcích figurovala jako kandidátka bez politické příslušnosti, ale členkou vládního hnutí se stala až po jejich vytištění.
Právě z datovky kolegyně odchází moje volební stížnost na průběh voleb do EP - kvůli kampani PRO - Jindřicha Rajchla. Naději na projednání to má malou, ale nedalo by mi to, kdybych to nezkusila. Třeba ze soudů nějaký názor konečně vypadne. https://t.co/QZcc2yaly5
„V dalších podáních navrhovatelé uvádějí, že přidělili některému z kandidátů preferenční hlas, ale následně při zveřejnění výsledků zjistili, že jejich hlas nebyl započten,“ uvedla mluvčí Nejvyššího správního soudu Sylva Dostálová. Advokátka Pavla Krejčí na síti X informovala o vlastní stížnosti, kterou podala kvůli kampani strany PRO Jindřicha Rajchla.
Volby vyhrálo ANO před SPOLU. Stačilo! i Přísaha mají dvě křesla, propadli Piráti |
Po minulých eurovolbách před pěti lety Nejvyšší správní soud dostal 19 stížností, žádné nevyhověl. Zamítl například stížnost senátora Lukáše Wagenknechta (za Piráty), který zpochybňoval mandáty nových europoslanců zvolených za ANO kvůli údajnému střetu zájmů předsedy hnutí a tehdejšího premiéra Andreje Babiše.
Soud odmítl také stížnost voliče, který zpochybnil mandáty poslanců za SPD kvůli tomu, že informaci v tiskovině hnutí „Evropská unie nás nutí jíst zkažené maso a nekvalitní potraviny“ označil za poplašnou zprávu. Volební senát soudu rovněž konstatoval, že nemožnost volit do Evropského parlamentu ze zahraničí neodporuje ústavnímu pořádku ani mezinárodnímu nebo unijnímu právu a nezpochybňuje zvolení 21 českých europoslanců.
