NATO řadí mezi ruské škodlivé aktivity například sabotáže, násilné činy, kybernetické a elektronické činy, dezinformační kampaně a další hybridní operace.
„Spojenci v NATO vyjadřují hluboké znepokojení ohledně ruských hybridních aktivit, které tvoří hrozbu pro bezpečnost aliance,“ stojí v prohlášení. To poukazuje na nedávné události, které vedly k zahájení vyšetřování či zadržení osob v členských státech NATO.
Prohlášení aliance vydala ve čtvrtek. Text zmiňuje Česko, Estonsko, Německo, Lotyšsko, Litvu, Polsko a Británii. Ruské jednání neodradí spojence od další podpory Ukrajiny, píše se v dokumentu. Na síti X tato slova potvrdil také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
#NATO is deeply concerned by an intensifying campaign of Russian hybrid activities, including on Alliance territory. These actions will not deter us from supporting #Ukraine. Read the statement:
https://t.co/KbBx6tNwim
„Odsuzujeme počínání Ruska a vyzýváme ho, aby dodržovalo své mezinárodní závazky, tak jak to činí spojenci (v NATO),“ stojí dále v prohlášení. Dokument uvádí, že NATO chce nadále posilovat odolnost proti takovým hrozbám.
Rusko vojensky nezaútočí, říká finský generál
K ruským hrozbám se vyjádřil také finský šéf ozbrojených sil Janne Jaakkola. Podle něj je nepravděpodobné, že by Rusko „otestovalo“ celistvost aliance a vojensky napadlo některý ze států NATO. Rusové ale podle něj budou pokračovat v rozvracení společnosti kyberútoky a kampaněmi.
„Pokud podnikneme správné kroky a zachováme jednotu, považuji útok za nepravděpodobný,“ řekl Jaakkola agentuře Reuters. Dodal také, že právě teď je Moskva příliš zaneprázdněna přípravami na svou novou letní ofenzívu na Ukrajině, než aby uvažovala o útoku proti NATO.
Minulý týden britské úřady vznesly obvinění proti dvěma mužům z centrální Anglie podezřelým z vazeb na ruské rozvědky. Podle obžaloby plánovali útoky na podniky napojené na Ukrajinu. Pobaltské země tento týden varovaly, že rušení signálu GPS, za které podle nich může Rusko, by mohlo způsobit leteckou katastrofu.
Na konci března a v dubnu čeští a belgičtí vládní činitelé poukázali na snahy Moskvy ovlivnit unijní politiky skrze mediální platformu Voice of Europe.
