Pro kontrolu se úřad rozhodl hlavně na základě výsledku své analýzy rizik a doplňkových materiálů, sdělil mluvčí NKÚ Václav Kešner.
Jako jeden z důvodů a možných rizik mluvčí uvedl to, že úřad je významným příjemcem podpory z programu Zaměstnanost s dotacemi z EU. Ve dvou konkrétních programech, Efektivní služby zaměstnanosti a Podpora informačních a poradenských středisek půjde celkově zhruba o 1,4 miliardy korun.
Kvůli Liberty zvažuje vláda úpravu zákona, někteří zaměstnanci hrozí odchodem |
Poukázal i na to, že Úřad práce má nemovitosti v hodnotě zhruba 3,3 miliardy korun. S ohledem na organizační členitost existuje riziko, že úřad nemusí mít dobrý přehled o jejich využití. Objem výdajů úřadu navíc představoval za roky 2021 až 2023 celkem 24,5 miliardy korun bez sociálních dávek a dotací.
Rozpočet 142 miliard
V letošním rozpočtu má Úřad práce na výdaje téměř 142 miliard včetně výdajů na dávky. Například na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách dostal z rozpočtu 38 miliard korun. Na platy zaměstnanců má vyčleněno asi 4,3 miliardy korun.
Na Úřad práce zamířili kontroloři i při prověrce peněz ze státního rozpočtu a evropských fondů určených na podporu sociálního začleňování. Akce má skončit letos v srpnu. Předtím se NKÚ tímto úřadem zabýval loni a předloni, když zjišťoval, jak vybrané instituce zacházely s penězi na podporu zaměstnanosti.
Úřad práce shání učitele češtiny za 212 milionů, pomohou uprchlíkům na trh |
Zjistil přitom například, že podporu z programu Antivirus, jehož hlavním účelem bylo zmírnit dopady pandemie covidu-19 na zaměstnanost, dostávaly i firmy, kterým v době šíření nemoci rostl čistý obrat, zisk i počet zaměstnanců. Ministerstvo práce i Úřad práce podle NKÚ tehdy nevyhodnocovaly dopady tohoto programu.
Úřad práce vznikl v roce 2011. Na starost má nejen zaměstnanost, ale třeba i ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, státní sociální podporu a sociální dávky.
