Natálie Jaššová, ředitelka Základní školy v Budišově nad Budišovkou pro asi 250 dětí, žádá ročně o dotace na obědy zdarma pro stovku dětí, tedy dvě pětiny všech žáků.
„Dřív jsme museli komunikovat s úřadem práce kvůli potvrzení, že rodina pobírá dávky hmotné nouze či doplatek na bydlení. To bylo podmínkou. Ale teplé jídlo pro děti, které zajistí stát nebo jiný sponzor, pomáhá i lidem, kteří pobírají třeba přídavek na dítě nebo jsou prostě zrovna ve složité situaci. Další peníze jsme čerpali z jiného programu přes neziskovou organizaci a ministerstvo školství. Bylo to náročné, pravidla se liší, neustále je potřeba něco dokládat,“ vysvětluje Jaššová.
Rodiče si od února připlatí za školní obědy, budou se moct zdražit o 20 procent |
Pro nový školní rok se pravidla jedné z dotací mírně rozvolnila. Stále ovšem závisí na škole nebo jiném garantovi, zda dítě do programu dotovaných obědů přihlásí. A škola musí nadále kontrolovat a evidovat odhlašování obědů, pokud dítě do školy nedorazí. Podle Jaššové je to sice práce navíc, ale stojí za to.
„Děti kromě toho, že dostanou najíst, zůstávají odpoledne ve družině, kde dostanou jiný volnočasový rámec, než kdyby byly doma nebo na ulici. Někteří ředitelé potvrzují, že se zlepšila školní docházka dětí,“ poukázal na výhody Lukáš Průcha, který vede pobočku organizace Člověk v tísni v Liberci.
Na obědy zhruba 26 tisícům dětí přispívají resorty školství a práce a sociálních věcí. Podle dat České školní inspekce ve školním roce 2022/2023 dostalo jídlo na 6,5 tisíce strávníků ještě díky dotacím z obcí či krajů (celkem je to těch 32 tisíc). Podle odborníků to ale nestačí.
„Pokud bychom hovořili pouze o dětech, jejichž rodiny pobírají dávky v hmotné nouzi, tak se třeba v Moravskoslezském kraji jedná o asi 22 tisíc dětí ve věku od tří do patnácti let. Ročně ale bývá podpořeno jen 13 procent z nich,“ nastínila už dříve pro iDNES.cz nesoulad mezi poptávkou a skutečnou podporou ředitelka Centra inkluze Lucie Stanjurová.
Každé šesté dítě je ve škole bez oběda. Přibývá rodičů, kteří nemají na zaplacení |
Analytici z agentury PAQ Research v nové studii zaměřené právě na obědy spočítali, že zájem o dotované stravování by mohlo mít minimálně 44 tisíc dětí v mateřských a 133 tisíc dětí v základních školách. Jejich rodiny v Česku pobírají zmíněné dávky v hmotné nouzi. Problém s dotováním obědů vidí analytici v roztříštěnosti programů a také ve složité administrativě.
Podmínky jsou u každého sponzora různé a často je nesplní všichni, kterým by proplacené teplé jídlo mohlo pomoci.
„Dnes máme programy na obědy zdarma roztříštěné mezi resorty. Administraci navíc zajišťují neziskové organizace, které nedokážou distribuovat všechny určené peníze,“ poukazuje analytik Václav Korbel.
S kolegy v nové studii navrhuje efektivnější změnu. Zjednodušeně řečeno, bezplatné stravování by mohlo být automaticky navázané na čerpání sociálních dávek. Ty chce resort práce reformovat, proto je řešení navržené už podle nového systému.
„Stát by mohl podpořit děti, jejichž rodiče čerpají příspěvek na živobytí nebo přídavek na dítě. Takové řešení nemusí být složité ani drahé. Reálné náklady vycházejí na 700 milionů až 1,1 miliardy korun. Podílově se bavíme 0,35 až 0,55 procenta rozpočtu regionálního školství, což zajistí stravování pro všechny potřebné děti,“ spočítali analytici PAQ Research. Pomoc by se takto mohla dostat ke 180 až 300 tisícům dětí v MŠ a ZŠ.
Chystá se revoluce školních obědů. V jídelníčku má ubýt polotovarů i sladkostí |
„Když mají alespoň chudé a znevýhodněné děti stravování ve škole bezplatně, chodí do ní častěji. A mají také lepší výsledky. Víme to z řady studií. Takže je to investice, která se vyplatí,“ dodává Korbel.
Ostatně i inspekce ve výroční zprávě školám doporučuje „eliminovat případy strávníků, kteří ze sociálních důvodů nemohou využívat služeb školního stravování“.
V zahraničí se obědy proplácejí ve velkém. Typicky ve Skandinávii, ale také třeba na sousedním Slovensku. Tam mají nárok na dotované obědy všichni předškoláci i žáci na základních školách. Příjem rodičů nerozhoduje, jen si o jídlo musí zažádat. V Německu se zase navazuje na existující sociální podporu, takže není potřeba další papírování.
O tom, jak nejlépe nastavit pravidla i odkud by se peníze na obědy měly brát, resorty pozvolna jednají. Ředitel odboru řízení regionálního školství z MŠMT Jan Mušuta už dříve zmínil, že nejdřív je potřeba si ujasnit, kdo by na obědy zdarma měl mít nárok.
