„Kancelář prezidenta republiky v souladu se zákonem dbá o svou pověst, přičemž zmiňovaná média dlouhodobě a vědomě šíří informace zkreslené, lživé a neobjektivní,“ uvedlo v tiskové zprávě vedení Kanceláře prezidenta republiky jménem Vratislava Mynáře.
Při poskytování informací skrze emaily či telefonicky by se tak podle něj pracovníci kanceláře podíleli na poškozování jména republiky.
„Kancelář prezidenta republiky v minulosti mnohokrát poukazovala na flagrantní pochybení a nepřesnosti uváděné v mediálních výstupech těchto médií, na jejich přístupu k ověřování faktů to ovšem nic nezměnilo,“ okomentovala kancelář, proč přístup k informacím zamezila zrovna těmto médiím.
Vyškrtlá média se ohrazují
Šéfredaktor týdeníku Respekt Erik Tabery není úplně přístupem KPR překvapen, nekomunikativnost a snaha spíše informace zatajovat než zveřejňovat je podle něj na Hradě celkem velká. „Na druhou stranu překvapuje mě to v té míře, že úřad by si něco takového dovolovat neměl,“ řekl ČTK.
Podobný přístup je podle něj proti zákonům a proti tradici, protože by se úřad měl podrobit veřejné kontrole. Zároveň se podle něj KPR dopouští nactiutrhání vůči Respektu a dalším médiím. Řekl, že Hrad nikdy žádný článek Respektu nenapadl u soudu ani redakci nekontaktoval s nějakou výhradou. „A to, co jsme publikovali, se ukázalo jako pravda,“ poznamenal. Rozhodnutí proto označil za pokus o umlčení médií, která se Hradu věnují. „Je pravda, že Respekt publikoval spoustu věcí, které se Hradu týkaly, ale holt nemají dělat nepravosti, pak bychom o nich nemuseli psát,“ doplnil.
„Prezidentská kancelář na nic neodpovídala dosud, zdá se, že nebude odpovídat dál. Zajímat se o ně budeme stejně, otázky od nás dostávat budou,“ sdělil ČTK šéfredaktor serveru Seznam Zprávy Jiří Kubík.
Šéfredaktor serveru Deník N Pavel Tomášek ČTK řekl, že i dosud jejich server čelil informační blokádě ze strany Pražského hradu. „Dostává se nám zřídkavě odpovědí na naše otázky, které směřujeme oficiální cestou, takže v tomto smyslu se opravdu nic zásadního nemění,“ řekl. Dodal, že nyní nemá promyšlen plán obrany proti Mynářovu prohlášení. „Kromě toho, že budeme dál poctivě zjišťovat podstatné informace, které se týkají rozhodování prezidenta republiky, jeho kanceláře, a o tom informovat naše čtenáře,“ dodal.
Dezinformátory přestal zajímat covid, zaměřují se na Vrbětice |
Předpokládá, že reakce byla pravděpodobně vyvolána článkem serveru z tohoto týdne, podle kterého prezident Miloš Zeman nedostal tajnou zprávu BIS k vyšetřování událostí ve Vrběticích, ačkoli byla na Hrad doručena. Zásadní informace se podle serveru dozvěděl až na schůzce s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a vicepremiérem Janem Hamáčkem (ČSSD).
Šéfredaktor reportážní publicistiky České televize Marek Wollner Českému rozhlasu Radiožurnál řekl, že rozhodnutí KPR pouze konstatuje stav, který už nějakou dobu existuje. „My míváme pravidelně problémy získat informace z Hradu na jakoukoli otázku, kterou pokládáme,“ řekl. Zároveň rozhodnutí vnímá jako ocenění práce zmíněných pořadů.
„Je to seznam médií, kde je pro novináře lichotivé být a kde bych já nerad chyběl, protože to jsou média, která v dnešní době dělají kritickou žurnalistiku, které je v poslední době málo,“ dodal.
Mluvčí České televize Karolína Blinková řekla, že na se práci ČT vyjádřením KPR nic nemění. „To, zda se v našich reportážích budou či nebudou objevovat vyjádření Hradu, vysokou důvěryhodnost zpravodajství a publicistiky České televize neovlivní. Ptát se budeme dál,“ sdělila ČTK.
Podle Mynáře mezi dezinformační praktiky médií patří neověřování faktů či odkazování se na fiktivní informační zdroje, které ve skutečnosti neexistují.
„KPR má zkušenost se všemi jmenovanými praktikami, ať už při vyvracení dezinformací o údajně ‚objednaném‘ výhrůžném dopisu z čínské ambasády, těžbě kamene z Lánské obory, jednáních expertního týmu prezidenta republiky a dalších tématech,“ doplnil.
