Návrh nominací počítá také s tím, že předsedou Evropské rady se nejprve na dva a půl roku stane bývalý portugalský premiér António Costa. Když se ve funkci osvědčí, měl by ji zastávat i po další stejně dlouhé období.
Dohodu, která vychází z výsledku nedávných evropských voleb, by podle DPA měl formálně posvětit unijní summit ve čtvrtek a v pátek. Nejsilnější z hlasování vzešla lidovecká frakce EPP (189 křesel), následovaná frakcí socialistů a demokratů S&D (136) a konzervativní frakcí ECR (83). Liberální Obnova Evropy (Renew Europe) skončila čtvrtá (74).
Za evropské lidovce vyjednávání o obsazení klíčových pozic vedl polský premiér Donald Tusk a jeho řecký protějšek Kyriakos Mitsotakis, za sociální demokraty německý kancléř Olaf Scholz a španělský ministerský předseda Pedro Sánchez. Liberály pak zastupovali francouzský prezident Emmanuel Macron a končící nizozemský šéf vlády Mark Rutte.
K opětovnému zvolení do čela Evropské komise bude von der Leyenová potřebovat, aby se pro ni vyslovil Evropský parlament. Podle DPA bude pětašedesátiletá politička u europoslanců muset ještě vést kampaň, protože zde má poměrně dost kritiků. Hlasování je tajné a v roce 2019 v něm dostala jen o devět hlasů více, než potřebovala.
