Poslechněte si celý rozhovor s velvyslancem Kmoníčkem v Kontextu:
V Hanoji se dveře netrhnou. Loni v září tam zavítal Joe Biden, tři měsíce po něm dorazil Si Ťin-pching, ve čtvrtek se zde na jednodenní návštěvě otočil Vladimir Putin. A před rokem zde o dodávkách letadel, radarů či modernizaci obrněné techniky jednal Petr Fiala. To jen potvrzuje, že stomilionový tygr se vyšvihl mezi nejdůležitější země Asie.
„Vietnam je dneska náhradní Čína. Zatímco čínský hospodářský zázrak se dostal do problémů a Číně každý rok ubývají obyvatelé, Vietnamu naopak přibývá každý rok jeden milion obyvatel. Netrpí nedostatkem pracovních sil, snaží se přetáhnout západní investice z Číny a to mu každý rok dává šestiprocentní hospodářský růst. A k tomu má 3 500 kilometrů pobřeží nejdůležitějšího moře na světě,“ vysvětluje Hynek Kmoníček.
Český diplomat Hynek Kmoníček
Co chce od Vietnamu ruský prezident a co naopak chtějí od něj soudruzi v Hanoji? „Rusko od Vietnamu chce v první řadě viditelnost. Vladimir Putin tady byl již popáté. Je to ukázka, že se nic neděje, každých pět let se jede do Vietnamu. Zároveň chce ukázat, že Severní Korea není jediný partner Ruska na asijském trhu. Chce ukázat Pekingu, že není v tak podřízeném postavení a má v nejbližším čínském sousedství ještě nějaké karty.“
Vietnam by chtěl s Ruskem udržovat hospodářské styky jako v dobách před válkou, ale to už kvůli sankčním mechanismům není možné. Rusko se tak v žebříčku obchodních partnerů Vietnamu propadlo na 28. pozici, před ním je i Irsko. Hlavním výsledkem Putinovy návštěvy je dohoda o tisícovce stipendií pro vietnamské studenty a především memorandum o spolupráci s ruským podnikem Zarubižněft v oblasti těžby ropy a zemního plynu.
Putinovo asijské turné |
„Když si s Ruskem uděláte ropné platformy a vrtná zařízení v Jihočínském moři, můžete si být takřka jistý, že vám je Číňan ani neobsadí, ani nezboří. Pečlivě se jim vyhne, protože Čína v téhle chvíli nepotřebuje žádný konflikt s Ruskou federací,“ poukazuje Kmoníček na vietnamské a čínské hádky o moře, kterým proudí třetina světové lodní dopravy a kde se nachází významné zásoby ropy a zemního plynu.
Hlavním tématem rozhovorů v hanojských pivnicích se ovšem po Putinově návštěvě stala záhada díry v ruské limuzíně. Kdo a jak ji udělal, když hlavní město bylo předem obleženo kordony policistů a návštěvu ruského prezidenta provázela ta nejpřísnější bezpečnostní opatření?
„Podařilo se vyfotit ruskou vládní limuzínu, která měla díru na zadních dveřích. Půl Hanoje řeší, jestli se do ni trefila motorka a jestli ruské limuzíny jsou opravdu tak nerozbitné, jak se o nich říkalo. Nedovedu si představit, že při těch bezpečnostních opatřeních by se tam byť jedna motorka prosmýkla. Tu díru někdo udělal, ale kdo to byl? To je největší záhada návštěvy V. V. Putina v Hanoji,“ usmívá se Kmoníček.
Co si Putin přivezl z pompézního přivítání u Kima? V čem spočívají přednosti a limity vietnamské bambusové diplomacie? Jak se Asie dívá na válku na Ukrajině? Hraje čas do karet spíš Rusům, nebo Ukrajincům? A jak vážně máme vnímat americké úvahy o nové ose zla Rusko–Čína–Írán–KLDR? To vše se dozvíte v podcastu Kontext.
