„To, co s Ruskem udělali, bude mít své následky,“ řekl Biden na adresu Saúdské Arábie poté, co se země rozhodla snížit produkci ropy. Podle něj tím totiž straní režimu ruského diktátora Vladimira Putina.
Ten ohlásil, že přestane dodávat ropu do zemí, jež v reakci na jeho válku proti Ukrajině podporují myšlenku zastropování cen ruských energií. „Neprozradím, co zvažuji a co mám na mysli. Ale budou tu následky,“ dodal Biden.
„Prezident je přesvědčený, že je na čase, aby saúdsko-americké vztahy sloužily americkým národním zájmům,“ řekl také mluvčí Bílého domu John Kirby. Ceny ropy a potažmo paliv jsou pro Bidena důležitým tématem i kvůli blížícím se americkým volbám 8. listopadu.
Dva miliony barelů pryč. OPEC sníží produkci víc, ropa zdražuje |
Kirby poznamenal, že jednou z prezidentových možností je debata s předními demokraty v Kapitolu o tom, jak bude diplomacie vůči Saúdům v budoucnu vypadat. Například demokratický předseda senátního zahraničního výboru Robert Menendez pohrozil, že by se mohly zmrazit prodeje zbraní do Rijádu i americko-saúdská bezpečnostní spolupráce.
„Princ Muhammad prostřednictvím kartelu OPEC+ pomáhá Putinovi pojistit válku. Jednoduše tu není prostor hrát s oběma stranami konfliktu,“ míní Menendez. „Neodsouhlasím žádnou spolupráci s Rijádem, dokud království nepřehodnotí svou pozici vůči válce na Ukrajině. Co je moc, to je moc,“ dodal.
Saúdská Arábie je jedním ze zakládajících členů OPEC a na jejím území se těží kolem deseti milionů barelů ropy denně. To jí v organizaci dává silný mandát. Rozhodnutí snížit produkci, které přijali ministři členských zemí OPEC+, skupiny jedenácti partnerských zemí OPEC, navíc de facto anulovalo červencové zvýšení výroby.
Krátce předtím Biden islámské království navštívil a jednal se saúdským korunním princem Muhammadem bin Salmánem. Washington se snažil OPEC přimět k tomu, aby o snížení těžby neusiloval, protože k němu podle ekonomických statistik není důvod. Kartel ovšem tvrdí, že mu nejde o zvýšení ceny ropy, ale o stabilitu cen.
Z Muhammada bin Salmána je saúdský premiér, post mu může dát imunitu |
Spojené státy jsou vojenským partnerem Saúdské Arábie. Dodávají jí zbraně a mají na jejím území rozmístěné jednotky. Vojenské partnerství přežilo i diplomatické spory způsobené porušováním lidských práv, na které v Saúdské Arábii poukazují organizace na ochranu lidských práv, ale především vraždou novináře Džamála Chášukdžího.
Tu podle informací americké rozvědky posvětil sám korunní princ a nově i saúdskorabský premiér. Do funkce byl navzdory tradicím jmenován přesto, že není králem země. A navíc právě v době, kdy měla vláda Spojených států rozhodnout, zda má mít princ přezdívaný MBS imunitu v kauze novinářovy vraždy.
Americké ministerstvo spravedlnosti se k žádosti soudu mělo vyjádřit do 3. října. Poté, co se MBS stal premiérem, však požádalo o odklad v délce pětačtyřiceti dní. Soudce na odklad přistoupil do 17. listopadu.
Expert na Saúdskou Arábii a někdejší analytik CIA Bruce Riedel pro list The Guardian uvedl, že poznámky Bílého domu o přehodnocování vztahů znamenají „dramatický obrat“. „Ze snahy zapojit korunního prince jsme se vrátili k tomu, že je vyvrhel,“ poznamenal s odkazem na Bidenův slib udělat z MBS kvůli vraždě Chášukdžího vyvrhele světové politiky. Na izolaci Saúdů však nikdy nedošlo.