Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj plánování útoků v Sýrii podle uniklého dokumentu zastavil loni v prosinci. Materiál je součástí tajné dokumentace Pentagonu, kterou publikoval americký gardista Jack Teixeira.
Intervence Kremlu v Sýrii v roce 2015, která pomohla tamnímu diktátorovi Bašáru Asadovi zůstat během občanské války u moci, vedla k trvalé ruské vojenské přítomnosti v zemi, včetně moderních letounů a systémů protivzdušné obrany. Moskva má v Sýrii tisíce vojáků, mezi nimiž jsou příslušníci ruské armády i žoldáci Wagnerova uskupení.
Asad přijel za Putinem. Podpořil válku na Ukrajině, mluvil o nacistech |
Rusko loni na podzim přesunulo některé své muže a techniku ze Sýrie na ukrajinské bojiště, což mohlo vést Kyjev k vyhodnocení, že jejich odchod vytvořil zranitelná místa. „Útoky na ruské síly v Sýrii by mohly zvýšit úroveň ohrožení do té míry, že by Rusové museli povolat posily, což by mohlo pomoci válečnému úsilí na Ukrajině,“ řekl Washington Postu (WP) analytik Aron Lund z think-tanku Century International.
Ukrajina se obrátila na kurdské SDF, tvrdí spis
Z uniklého dokumentu založeného na informacích shromážděných k letošnímu 23. lednu vychází, že ukrajinští zpravodajci během plánování upřednostňovali údery na ruské síly pomocí bezpilotních letounů a rovněž zvažovali výcvik příslušníků Kurdy vedených Syrských demokratických sil (SDF) k provádění „blíže neurčených přímých akcí“.
„Při plánování na podzim loňského roku požadovaly SDF výměnou za podporu ukrajinských operací výcvik, systémy protivzdušné obrany a záruku, že jejich role zůstane utajena. Vedení SDF rovněž zakázalo údery na ruské pozice v kurdských oblastech,“ stojí ve spisu, jenž má WP k dispozici.
SDF tato tvrzení označily za nepravdivá. „Materiály o nichž mluvíte, které se týkají našich sil, nejsou pravé. Nikdy jsme nebyli stranou v rusko-ukrajinské válce,“ reagoval mluvčí sil Farhad Shami. Pentagon a ukrajinská rozvědka odmítli informace v uniklém dokumentu komentovat.
Materiál podle WP rovněž naznačuje, že o plánování vědělo Turecko, a uvádí, že „turečtí představitelé se snažili vyhnout možnému zpětnému úderu“ a navrhovali, aby Ukrajina útočila z kurdských oblastí na severovýchodě Sýrie namísto z oblastí na severozápadě země, které ovládají jiné povstalecká hnutí – některá z nich podporovaná Ankarou.
Asad žádá další ruské základny a vojáky. Část přitom ze Sýrie musela na Ukrajinu |
Turecko přitom považuje kurdské milice YPG, které jsou vůdčí silou v SDF, za teroristické. „Není jasné, kolik toho Ankara o plánu Kyjeva věděla, ale to, že by Ukrajina vyzbrojovala jejího nepřítele, pro ni nemuselo být nutně nepřijatelné, pokud by si myslela, že to může vyvolat násilnou reakci Kremlu. Cílem Turecka v regionu je zlikvidovat vojenské schopnosti a vedení SDF,“ řekl WP nejmenovaný americký úředník.
Způsobit Rusku co největší škodu
Uniklý spis líčí, jak by mohla tajná ukrajinská kampaň vypadat. Jako zvažované cíle uvádí „dobře chráněná“ ruská zařízení v blízkosti Damašku a syrského pobřeží, která hodnotí jako nejnebezpečnější ale zároveň pro Rusko nejnákladnější. A to oproti úderům na „s Ruskem spojovanou ropnou infrastrukturu“ v centrální Sýrii, která je „špatně chráněna protivzdušnou obranou“, ale pro Rusko by znamenala jen „mírné náklady“.
K možným cílům patřila ruská námořní základna v Tartúsu či ruská letecká základna Hmímím. Dokument zmiňuje také eventuální úder na plynová pole u města Palmýra. Na nejnižším stupni cílů, u nichž hrozí eskalace ze strany Kremlu, uvádí útoky na pozice Wagnerovců. Spis podle WP obsahuje fotografii, jež ukazuje zaparkovaná vozidla na místě, které je označeno jako základna Wagnerovců poblíž syrského města Furklus.
Ukrajina musela po únicích amerických dokumentů změnit válečné plány |
„Syrské bojiště poskytuje Ukrajině možnosti popření, neboť by mohla zaútočit na ruské pozice, na které dříve udeřili syrští povstalci,“ míní spis.
Ukrajinští vojenští zpravodajci podle uniklého dokumentu v listopadu identifikovali potenciální logistická omezení svých ambicí, včetně problémů s kontrolami na kurdských hranicích a zřízením operační základny. „Na konci prosince zpravodajci zjistili, že Zelenskyj nařídil plánování operací zastavit,“ uvádí text, podle něhož mohl být důvodem například tlak ze strany USA, omezené zásoby dronů či pochybnosti o úspěšnosti útoků.
Podle dokumentu je nepravděpodobné, že by Kyjev plány oživil nebo „uvalil na Rusko v Sýrii značné náklady“ bez podpory USA a Turecka. Pokud by Ukrajina přece jen pokračovala, útoky by mohly „vyvolat ruskou reakci zaměřenou na americké zájmy v regionu, pokud by podpora operace byla připsána Spojeným státům,“ míní spis.
